a full of thoughts
20.03.2010

tenhle týden byl docela náročný. vymýšleli jsme s dreamteamem marketingovou strategii na sčítání lidu, vypila jsem spoustu kafe během týdne, začalo jaro a tak. v pondělí mi jíťa psala, zda mám skutečn v plánu přiject do lbc už v jarním. trvala jsem si na svém a přijela. byla jsem přesvědčena o tom, že v pátek, kdy pojedu domů, bude těch slibovaných patnáct stupňů. a bylo. vyřídila jsem si datum čtvrtého termínu zkoušky ze syntaxe. teď ve čvrtek se rozhodne, zda budu prodlužovat o půl roku, nebo zda to dám. a já to dám! xxx ve čtvrtek přijela na otočku marta z prahy, a tak moje předsevzetí jít brzy spát, vzalo za své. největší legrande grande s rockerským energetikem, lol. // jsem pořád dost unavená a přesto se budím pravidelně kolem sedmé ráno a nemůžu už spát. ve čtvrtek jsem přečetla během jednoho volného bloku velmi nezáživnou knihu od f.m. dostojevského zápisky z podzemí. hlavní hrdina mě šíleně iritoval, nazvala bych ko zakomplexovaným asociálem. xxx do toho vnitřně hysterčím z toho, jak nic nestíhám. včera jsem si zase napůjčila věcí, že to nemůžu stihnout přečíst ani za půl roku a chytá mě z toho depka. nicméně to mi nezabránilo vyrazit s macmacem slavit jeho promoci. sešla se zvláštní konstelace lidí a moc se mi to tak líbilo. obrovská radost z toho, že jsem potkala piráta. a potom taky janu, se kterou jsem pracovala na soudě. před pár lety se po čtyřměsíční známosti vdala. nešťastně. náš trojlístek redhot-mejdy-indiánka vydržel nejdéle. přesto jsem "už" ve tři byla doma. dnes mě čeká podvečerní káva s veledůležitou pražskou návštěvičkou:) //// taky proběhlo ms v letech na lyžích v planici. trošku mi to zvedalo adrenalin i u televize, protože jsem vzpomínala na to, jak jsme kdysi dávno stáli na odrazové hraně mamutího můstku v planici a lidi dole jsme viděli jen jako tečky. krajnska gora. tonda hájek skočil 236 metrů! a nebýt posledního ammannova skoku na 236,5 m, byl by to nejdelší skok celého ms. jen tři metry mu scházely na atakování světového rekordu 239 m, který drží můj oblíbenec bjoern einar romoeren. tonda osmej. radost z jacobsenova bronzu //// chelsea vypadla v úterý s interem v lm. hodně mě to mrzí. protože možná bude abramovič trvat na obměně kádru pro další sezonu. xxx obávám se, že jakmile otevřu od olbrachta zázrak s julčou, tak odpadnu. nicméně za pokus nic nedám. že jo. holky blogerky v ona.idnes.cz se mi moc líbily. všechny tři je víceméně pozorně čtu a bavěj mě. škoda těch tragických komentářů pod spotem. zase ta česká tolerantnost vůči jiným, vymykajícím se, no. téra

btw praskla mi podrážka u nike, které mám rok. vyreklamovala jsem to a zamítli mi to. paní vedoucí liberecké pobočky udělala v zamítavé posudku 21 gramatických a typografických chyb. chudák. odvolávám se do zlína a maličko jsem se postěžovala na úroveň komunikace paní vedoucí. jistěže by si měl velký koncern, jakým je baťa, dávat pozor na to, jakým stylem se svými zákazníky komunikuje. doufám, že paní prodavačku pošlou na dovzdělávací kurz. ačkoli jsme zmínila na konci dopisu cosi jako je Ústav jazyka českého Akademie věd ČR a jejich internetový portál. občas jsem fakt ráda sviňka. ale já chci kompenzaci za tu prasklou podrážku. nosit se dají maximálně tak po obýváku.

i sčítání lidí je známka punku aneb copak na vysokých školách může učit každý?
19.03.2010

ještě než upadnu do hodinového komatu, tak chci napsat pár věcí. macmac měl dnes promoci, včera mi psal, že počítá s tím, že se tam ukážu, jenže v lbc jsem neměla nic slavnostního na sebe (nepočítám-li mikinu s plackou Chelsea, to je jasně slavnostní, hehe) a potřebovala jsem v pátek dostat se brzy domů kvůli notebooku, který jsem měla v plánu odnést, aby mi chlapci, kteří mi ho prodali, přeinstalovali officy. tak se také stalo. 

už jednou se mi nevyplatilo, že jsem tady zmiňovala nějaké školní věci. dostala jsem radu, ať si dávám bacha na to, co tu zveřejňuju, že v práci by k tomu tak tolerantně přistupovat nemuseli. proto se ke psaní blogu hlásím jen velmi nesměle. stala se ale jedna taková věc. mě se týká jen nepřímo. ale na druhou stranu, co se týká mých blízkých přátel, je i tak trochu má věc, že jo. asi to tak máme všichni. v prváku na angličtině-češtině jsem se zpřátelila s Martou. omylem našla tyhle moje internetový výlevy a začaly jsme se přátelit. marta je jeden z mála lidí, kteří se během studia na katedře angličtiny neuvěřitelně zvedli, co se týče anglického jazyka. překládá a rediguje některé publikace, překládá fantasy povídky, má za sebou první část CAE a má ráda učení. vymyslela si velmi inovativní a kreativní téma diplomové práce, ze kterého byla nadšená i jedna z vyučujících na téhle evilské katedře. navíc se příliš studentstva nehrne k tomu, aby tam psalo svoji diplomovou práci. marta byla ta odvážná. xxx v prvním ročníku jsme měli předmět britská studia 1, učil to takový ďábel z maďarska. větší psycho si těžko lze představit. zápočty rozdával defacto tak, jak se mu chtělo. a tak já ho získala defacto za nic, a marta ho nezískala. britské studie 2 na to nebyly vázány. absolvovali jsme je, zakončili zkouškou a bylo. marta si zapsala britské studie znovu. každý předmět lze zapsat dvakrát, pak je jinak konec. úplně hodila za hlavu všechno ostatní. a dřela. nikdy se neučila víc, než na tenhle předmět, protože věděla, že jí teče do bot. knížku, přednášky i cvičení uměla téměř recitovat. dva testy v hodině napsala na 98 a 100%. závěrečný test nenapsala. ani napodruhé. a vyhodili ji. po třech a půl letech studia!!! a já se ptám, kde je nějaká spravedlnost? proč holka, která ráda učila, měla vztah k dětem a bavilo by jí se tomu nadále věnovat, musela skončit? proč holka, která miluje angličtinu a neustále se snaží sama sebe v ní vzdělávat, musela skončit? proč spousta jiných, kteří mají jen kliku, studují dál? proč se na katedře angličtiny chovají tak, jak se chovají? jak si můžou vůbec dovolit mluvit hlasitě o tom, kolik na čem vyhodí studentů, když si nejsou vědomi toho, že jim někteří z nich sedí za zády? kde je nějaké lidské vychování? proč se ti, o kterých jsem si myslívala to dobré, chovají jako pipky? kolik mých kamarádů tam takhle ještě zahučí? stane se obětí toho, že si někteří léčí své komplexy z něčeho? je mi z toho smutno a zároveň na blití!!! pardon za ten výraz. // ráda bych se Martě poklonila za to, jak se drží, i když je na ní vidět, že jí to hodně srazilo. tři a půl roku studia, těch peněz, té píle, toho času. a co z toho? hodně se teď všude diskutuje o tom, že přijímačky na pedagogické fakulty se změní. budou se vybírat jen lidé, kteří o učitelskou profesi skutečně stojí. ale to, že na vysokých školách učí kromě erudovaných pedagogů, kteří rádi předávají své znalosti i zakomplexované/í kravky a volkové, o to se nikdo nestará? a proč si někteří mladí pedagogové myslí, že jsou pánové světa?

dovolá se člověk někdy nějaké spravedlnosti? mnoho otázek, na které se mi odpovědí nikdy nemůže dostat, protože spravedlnost prostě neexistuje. téra

z přednášky...
16.03.2010

takhle jsem psala včera bakalářku. tenhle týden dopiluju teoretickou část a vrhám se na tu praktickou. dnes jsem byla na konzultacích a musím říct, že většího flegmatika, než je můj vedoucí práce, jsem vskutku neviděla. jestli mě něco uklidňuje, pak je to jeho přístup. navzdory tomu, že do 23. dubna musím mít odevzdáno. // sedím na přednášce práva, která je fakt o ničem. s právem to nemá nic společného. je to jen o tom, jaký být učitel. už jsem se poučila v tom, že nemám tady nic konkrétně hodnotit na tomto blogu, takže si prostě jen myslím své. vypisuju si nějaké věci k bakalářce, brouzdám na netu a za chvíli konec a vyrážím na kolej. snažím se číst zápisky z podzemí od dostovejského, ale příliš mě to neba. a to to musím být zfouklé do čtvrtka na hodinu světovky. xxx no, tak jsem se chtěla podělit se svými dojmy ze školy, haha. dost by se mi hodilo, kdyby byly přednášky z cl6 přes net, já se na ně dívala z postele a zapisovala si. a jinak se všechno, co tenhle semestr mám, víceméně nastudovat trošku intenzivnějších samostudiem. potřebovala bych se soustředit jednotlivě na věci, a ne chodit z předmětu na předmět, odlákávat sama sebe od jednotlivé práce a skákat ke druhé. // no, tak tohle byl takový emoškolní post. nudný, nezáživný, a tak, já vím. téra

když se kabáty mohou konečně zazimovat
14.03.2010

největší radost mi udělal Ryki, když hodil na fb odkaz, jak příští weekend už má být 18 stupňů. to by si říkalo skoro o inline brusle už. konečně bych zimní kabát poslala do útrob šatny. // včera jsem neudělala zbla nic. harmonogram selhal. dívala jsem se na dva nejnovější díly criminal minds, ten šestnáctej díl z 5. série mi přišel hodně dobrej, a poté jsem si dala pár dílů californication. večer jsem skončila na brance, dívali jsme se na fotky z filipín a hráli evropu, a pak jsem vyzvedla indiánku s její zlínskou kamarádkou, chtěly jsme si zahrát kulečník. všude rezervačky a neuvěřitelně zakouřeno. byly jsme tam asi minutu, než jsme zjistily, že si skutečně nezahrajeme, ale smrděly jsme jako bychom tam seděly hodinu. arkana plná. až nás zahránilo marco. surfer a příjemný večer. před půlnocí sport. jak se tam osazenstvo nijak obzvlášť nemění, tak tentokráte mi přišlo naprosto jiné. mladí kloučci vytunění roztahovákama a tunýlkama, a tak. // btw všude se teď přetřásá, jak se neumí češi oblékat a nemají vkus. no dobrá, někteří nemají, ale když se tak dívám kolem sebe, mám pocit, že je to stále lepší. // dorazil tam za náma pepa, narazila jsem tam na ivu, a pan fotograf po nás pořád chtěl, abychom se na něho smály, iva byla nejvíc emo, a tak to prostě byla legrande grande. ráno jsem cítila takovou tu morální povinnost brzy vstát, protože prostě pan theodor mundstock se sám nepřečte a seminárka se, bohužel, k mému velkému zklamání sama také nenapíše, a tak jsem navzdory tomu, že jsem u toho dvakrát usnula, přelouskala celou knihu a teď tu smolím mástrpís v podobě referátu a seminárky. pan mundstok mi sice zdatně asocioval mešuge, ale budiž. každý máme svůj stín, že jo. a kohoutka. xxx před malým momentem jsem zabránila naší šelmě, aby rozdrápala gauč a teď mám stále napnuté uši, zda si nedá repete. kuna jedna. zítra lymfomasáže, ach. xxx narazila jsem na zajímavou knížku, resp. byla mi doporučena, když jsem pátrala po nějaké čtivé knize mapující události 50. -70. let minulého století. táta mi doporučil okamžiky, což jsou vzpomínky arnošta lustiga na otu pavla. chtěla jsem zdokumentovat ten neuvěřitelný brajgl kolem svého lože. resp. není to ani tak brajgl jako postel obložená knihami, notebookem a příručkama. abych byla schopná ještě vůbec kolem sebe něco rozložit a sepsat slušnou práci do školy, nakvartýrovala jsem se ke stolu. xxx konečně mi byl přilepen masivní "fimokámen" (lol) na prsten, příště, doufám, bude gepardí. a opět jelínci nastoupily směnu. totiž, začaly se jim odlupovat parůžky, tak mi je musel táta vyspravit. včera jsem v nich opět vyrazila. ačkoli jsem teď týden nosila jiné různé náušnice a uši se mi krásně zatáhly. tak uvidíme. xxx jdu si uvařit zelený čaj s broskví a opět se věnovat tomu potrhlému mundstockovi. // chelsea si dala westhamUtd 4:1, drogba dával dva góly a navíc měl ve čtvrtek narozeniny. // no a dneska začala f1, schummacher šestej, byla jsem překvapena, říkala jsem si, že když dá desítku, bude rád. šesté místo je překvapení. nemůžu říct příjemné, protože michael není můj favorit, ale i tak asi dobrý. vždyť víte, nemám ráda ty "velké" sportovní návraty. téra

tak to bychom měli; teď bude vojna, poté možná ten mír
12.03.2010

byl to jeden z těch lepších nápadů. že jsem si nestáhla nový certifikát a nezařídila si opět net na koleji. přečetla jsem žert od kundery a moc se mi to líbilo. navzdory tomu, že to byla má první čtenářská zkušenost s milanem kunderou. prý byl natočen i film, kde hraje josef somr. se vší úctou k tomuto velikánovi si ho dost dobře neumím představit jako ludvíka. to jsou zase ty představy a iluze, které si člověk vytvoří s knížkou a pak se neustále pere s filmem. xxx bojuju s časem. možná naprosto zbytečně. příští týden se půjdu domluvit na termínu syntaxe. kdyby to náhodou nedopadlo, státnice až v lednu. a to by to se mnou asi švihlo. hodně by mě bolelo, že nemůžu studovat dál na magisterském. a nejvíc by mě trápil fakt, že vím, že jsem se na to nevykašlala. a prostě z nějakého důvodu... vlastně sama nevím. vím o své prostořekosti. a také to, že nemám respekt k osobám jen decentně starším než jsem já, které buď mají pocit, že snědli veškerou moudrost světa, anebo takovým, které jsou hodné, ale neumí nic vysvětlit. xxx ve svém zoufalství, že časový pres je tak obrovský a já bych to mohla zvládnout jen v momentu, kdy nebudu muset nic číst a nebudu spát a chodit do školy, skáču od jednoho k druhému. ač si dělám harmonogramy, tak stejně mám pocit, že se to stihnout nedá. dnes, po předmětu stylistika odborného textu, skvělé přednášce tomáše trampoty o médiích a rozebírání psaní bakalářky s luckou ve vlaku, jsem usoudila, že musím většinu své dosavadní teoretické části překopat a dát tomu nový "kabát". možná se se svým vedoucím práce budu rozcházet v tom, jak to chci psát, ale na druhou stranu prostě chci, aby to byla skutečně má práce a cítila jsem se dobře, když to píšu. svým nápadem jsem si rozšířila odbornou literaturu na další knihy. navíc jsem tak zoufalá, že chodím i na přednášky. a pokud zrovna nesedím v patnácté řadě na přednášce, která končí ústním pohovorem o dvou knížkách, které si dle své chuti vyberu a popovídám o nich, a přednáší sice hrozně milý pán, kterému již osmdesát minulo, a téměř nic neslyším, strkám si do uší sluchátka a dívám se na californication, tak na nich dávám pozor. napadllo by vás někdy, že ten cápek v dlouhém kabátu, který nahání v ponurém počasí mimozemšťany, je ve skutečnosti naprosto hot? chyba. david duchovny coby spisovatel hank je zkrátka boží. ženy, mrkněte na to, nejednou se vám rozklepou kolena. na californication zírám v momentech, kdy už sotva švidrám do literatury a dobíjím si tak baterky. 

tenhle týden mi i přes ty mizerné mrazy evokoval jaro, svítilo slunko, brzy jsem vstávala, dokonce i rastamáma byla ranní ptáče a prostě jsem byla taková plná energie. až do včera. jíťa s věrkou mě přišly navštívit na kafíčko, řešily jsme s jíťou pražské bydlení, a po jejich odchodu jsem sice chvíli zírala do jakési studie o babičce, kterou jsme měli mít přečtenou na ráno, ale pak jsem si MUSELA dát díl californication a o půl jedné jsem to zatáhla.  před šestou mi zazvonil budík a musím říct, že mi celé ráno nepomohlo vůbec nic. // seděla jsem v předních líniích a s rukou předpusou, aby nebyla vidět má otevřená ústa nad tím vším, co alex skutečně zná a čemu rozumí, jsem naslouchala. můžu říct, že tohle je jeden z mála lidí, ke kterým vzhlížím proto, co znají, co umí, co ví. a podávají to naprosto lidsky. jednají s vámi jako rovný s rovným. nic není problém. vše se dá řešit. je pro mě hodně dojemné vědět to, že nejsme všem vyučujícím vskutku jedno. 

už jsem zmiňovala přednášku proděkana fakulty fsv v rámci jednoho našeho jazykového semináře. mám tyhle pátky ráda. chvíli tak nepropadám pocitům zmaru. vím, jsem dnes velmi optimistická, haha. ale kdyby se kolem vás válely příručky mluvnice češtiny, slovanská souvětí a básně od jiřího wolkera, byli byste na tom stejně. // alenku v říši divů uvidím asi bůhví kdy. zítra vyrazím s indiánečkou a pár lidmi ven. uvidím, v jaké skvadře se sejdeme. taky zítra uvidíme kouleho fotky z filipín. // v pondělí jdu opět na foniatrii. totiž. mám streptokoka. ten mi sedí asi mezi hlasivkama a nechce se jich pustit. takže beru antibiotika. ZASE!!! a měl by už nebýt, no. ale mezitím jsem stihla přehodit streptokoka na pár filologů při pojídání mcflurryho v mc. a dnes jsem čuču hrdinně odevzdala svoji plechovku coly, kterou jsem potřebovala na ranní probuzení místo kafe. nebála se, holka jedna statečná, jsem zvědavá, kdy mě přijde zmydlit za to, že má streptokoka. já ji ale varovala.

brzy asi ohluchnu z toho, jak pořád nosím v uších mp3. vůbec jsem netušila, že mám ve svém milém stroječku třea bullet for my valentine, a tak když jsem čekala minulý pátek na náměstí na macmaca, pár songů jsem si pustila a od té doby je poslouchám asi tak dokola. 

jdu vyvenčit šelmu a pak nevím co bych tak měla dělat. podívám se do harmonogramu. téra

btw už jsem zmiňovala, jak si nechám půlku hlavy ostříhat na krátko a druhou ne?

btw1: hank píše blog! je to bourák.

btw2: je to dlouhý, já vím:)

who r they?
7.03.2010

když se řekne slovo přátelé, vybaví se mi partička ze stejnojmenného amerického sitcomu "friends", joey s kýblem kuřecích stehýnek z kfc, monica s čističem v ruce a stále zmatený ross, nebo taky grupa z HIMYM. po nákupech lačná lilly, casanova barney, kanaďanka robin či roztomilý ted. škoda, že takhle to ve skutečnosti nefunguje. chtěla jsem o tom napsat před pár týdny, ale pak jsem uznala nevhodnost situace a nechala to plavat. až teď po přečtení si postu u char mě opět proběhla v hlavě kupa věcí týkající se těch, se kterými se (ne)přátelím. a jak je lehké upadnout v nemilost. přesvědčit jsem se o tom mohla a připadala jsem si jako alenka v říši divů. stačí jeden člověk, který nejspíš cítí, že ho příliš neberete, ačkoliv nikdy nic nevyřknete nahlas a máte to. aby odpoutal(a) pozornost od sebe samé, začne útočit. a já to ignoruju, což té osobě vadí ještě víc. xxx někdy mi je hodně líto, že se lidi tak mění, a že s těmi, kterými jsem si měla dříve co říct, už dávno nemám. a ty, o kterých jsem si myslela, že přátelé být nikdy nemůžeme, najednou moji přátelé jsou. ale nejspíš je to skutečně přirozený vývoj a ani já už nejsem pro některé to, co jsem bývala. xxx pořád jsem ale natolik naivní, že si myslím, že mi tihle stávající zůstanou napořád. minulý týden jsme si s kachnou zrovna říkaly, jakou jsme měly dřív jistotu v naší partičce, společné grilovačky, výlety, mejdany, akce, weekendy... co z téhle jistoty zbylo? pět individualit, které se nemohou sejít pohromadě. xxx s některými, navzdory tomu, že se nevídáme často, máme pořád hrozně hezké vztahy, martina – moje sousedka z branky, se kterou se přátelíme od tří let a přetrvává to doposud. i ostatní z branky, bíbí, petra, míša... xxx šárka, se kterou jsem navázala kontakt po letech díky fb. téměř nic nevím o klucích ze sulk. občas jízda vlakem s márou, občas potkám hanze, ale nebýt občasného avíza koncertu, nevím, kde je jim konec. s gabrem jsme už rok nebyli na žádném veselém pokecu. // liberecká koťátka mám ráda, až už filology nebo moji starou učitelskou grupu, tam jsou lidi, se kterýma se asi budu přátelit dlooouuuuho. // dva lidi nevídám často a mrzí mě to. důšu a milu. s důšou nám ta setkání nevychází tak, jak by měla. a když zrovna ano, skončíme na baru do rána. jsem pak nabitá energií. tou pozitivní, kterou člověku nedokáže dát jen tak někdo. s milou se defacto nevídáme, pouze mailujeme, protože žije v gb. když tam neskončím po škole, skončím tam jindy a to budou akce:) // navíc příští jaro moje nejchytřejší sis bude erasmovat v paříži, takže se těším nejen na cesty do portsmouthu, ale i na cesty do paříže. a pak budu moct zjistit, zda měl jan šmíd pravdu a jestli některé ty blogy nelžou, lol. téra

everybody; jak to policajtům nejde
5.03.2010

druhý školní týden utekl jako voda, už jen osm... straším lidi svým hlubokým hlasem. v půondělí jsem konečně zašla k foniatričce. chronický zánět hlasivek. zakázala mi občasnou radost v podobě cigarety, zakouřené prostředí a mluvení. dvě minuty v kuse je prý maximum. všichni, co mě znají, vědí, že to s tím mluvením fakt nedám. už týden jsem neměla ani malého práska, referáty za mě čte téra a já hraju miny a píšu si zápisky do notebooku. mám zakázáno stát se učitelkou a léčba mého hlasu je běh na dlouhou trať. to je tak, když vám v listopadu řekne hlasový poradce z čt a novy, že s vaším hlasem není něco ok a vy nad tím jen tak mávnete rukou, vykoledujete si zánět hlasivek, antibiotika, jenže už to máte tak rozjeté, že nepomůže nic. /// byla jsem líná dojít si pro nové heslo do liany, a tak jsem na koleji bez netu zatím. a přemýšlím, že to zbylých pár týdnů takhle ponechám. na vlnách wifi brázdím ve škole a v knihovně, udělám si, co potřebuju a pak se mi nemůže stát, že přijdu na kolej, sednu ke kompu a nehnu se do doby, než jdu spát. takhle jsem přečetla něco z literatury a zkoukla celou 3. sérii HIMYM. čekám, až se doma ukáže sis a dám si čtverku. jako fakt jsem zvědavá, jak to bude mít ted teďkonc se stellou, a co barney (it´s legend .... wait for it .... ary) :))) s robin. tak teď pro změnu zase jedu it crowd. xxx chci se přinutit pohnout s bakalářkou, a tak jsem napsala svému vedoucímu práce, že ve čtvrtek přijdu na konzultačky, a to mě motivuje, abych s tím přes weekend teda pohnula. z fsv se mi ozvali, že přihlášky přijaty, jaj. // ve středu jsem provedla jediný sošlajzing v tomto týdnu a předtím, než k němu došlo, jsem si v gatu koupila nejroztomilejší ponožky na světě. a nejsou ovčí. a naštěstí mě nic moc nezaujalo, takže tím líp. taky jsem v pondělí byla prozkoumat nový sekáč u nás a jako nic moc. spíš nic než moc teda. naprosto skvělej gepardí vršek, ale hrozně velkej. // jinak mě vskutku zase mrzí, že jsem si na podzim vyndala tunely z uší, poněvadž to, jak mi teď uši stávkují, to je fakt k nevíře. vůbec nevím, co mám dělat, jak mi hnisají, krvácí a loupou se. no a vlasy... ach ty vlasy! začaly se mi dělat lupy. prý mám suché vlasy z toho, že si je už léta žehlím. jenže já nemám pocit, že bych je měla suché. dva dny si je neumyju a už se mi oddělí pramen vepředu, takové to typické pro mastnější vlasy. tak já vůbec nevím. totiž dnes jsem se teda uvolila, že když můj nejdražší kámoš má zítra nameday, tak půjdu na chvíli do arkany spolu s ním a pár novými lidmi, tak mám vybráno a teď můžu být zalezlá celý weekend doma a nechávat vlasy přejít mastnotou. taky mám v plánu jít běhat. ale trošku se bojím toho, že sem dorazí to sněhové neštěstí, co dorazilo ráno do lbc. 

dnes pro nás alex připravil první z bloku přednášek vše, co jste chtěli vědět o PR a médiích a báli jste se zeptat... a měli jsme vskutku příjemnou a zajímavou přednášku jednoho "píáristy" a bývalého novináře. nejvíc mě samozřejmě zajímá václav moravec a jitka sluková. 

byla jsem příliš rychlá a vybrala si referát na knihu ladislava fukse pan theodor mundstock. četl jste někdo? kromě spalovače mrtvol jsem fuksem neposkvrněná, ani nevím, proč jsem tu ruku tak rychle zvedla. navíc musím dočíst žert od kundery do čtvrtka. 

začíná mi být zima, zívám na celé kolo, tak se jdu odebrat do mé nejmilejší a nejměkčí postýlky. zítra asi dorazí mejty na kávu. chtěla jsem dnes udělat takový babinec u nás, páč skvotuju doma sama jen s westíkem, ale nevyšlo to. tak se mi tu budou návštěvy střídat.

a musím zpátky za it chlapcema, aby mi přeinstalovali windowsi, páč se mi sekají. chjo. téra

neobcuju s nikým, pouze přemýšlím
28.02.2010

dodělávám referát o romanetu svatý xaverius od arbese a decentně se u toho nudím. ještě musím sběhnout do sklepa prohrábnout se mojí megasbírkou o skocích na lyžích dnes již historického rázu, kde chci vyštrachat pár novinových článků, které psal pavel loněk. vlastně ani nevím, zda píše pro sport i nadále, ale svého času to byl můj nejoblíbenější sportovní novinář, obdivovala jsem jeho slovní obraty, slovní zásobu, lehkost a vtip, se kterým psával. mám si do školy na jeden ze seminářů přinést svůj oblíbecný publicistický článek. // olympiáda finišuje a já mlčím. časy jsou pro mě naprosto nevyhovující, jsem milovník spánku a noc uznávám snad jen proto, že se můžu pořádně vyspat, občas až do rána užívat pártytimu, ale hokeje ve čtyři hodiny ráno, mamma mia. a tak jsem já, největší sportovní fanynka velké většiny sportů, viděla pouze zápas mezi českem a ruskem. středa byla tuze náročná, páč jsem zírala na ligu mistrů. šlo o důležitý match, chelsea přijela porazit inter milán, leč neporazila. a ještě se jí zranil big pete, takže chytá hillario a chels dostala čtyři fíky od ManCity v posledním ligovém zápase. hned o poločasu se mi podařilo usnout a když jsem se probrala, inter vedl 2:1. budík jsem si nastavila tak, abych viděla martinu sáblíkovou a její další boj o zlato, tedy na čtvrt na dvanáct. stihla jsem jízdu beckertové, pak mě dojal úspěch sáblice ďáblice a pokojně jsem usnula. sic jsem si říkala, že zápas mezi kanadou a ruskem bude mnohem zajímavější než ten mezi finy a naší repre, ale prospala jsem nakonec oba. 

včera jsem zrovna vyrážela ven, když tu náhle mobil... volala mi jitka, kámoška z prahy, co dělám, že právě míjí ceduli náchod. dělala garde kámošovi, a tak si udělala výlet do své rodné hroudy. zašly jsme na kávu, zvedlo mi to parádně náladu, takovýhle pokec jsem vskutku potřebovala. // večer jsme vyrazily s ivou do sportu, kde mě to příliš nebavilo, páč náš obtěžovala zvláštní individua, a proto jsem ocenila, že jsem v jednu doma. // dnes příjemná prochajda, potřebovala jsem si takhle provětrat mozek, a potřebuju už nutně boty na běhání, páč jsem si určila fajn trasu na running.

u jelení tašky mám nové delší ucha, takže jsem ji včera poprvé vyvenčila ve společnosti. jdu dát relax do vany, dodělat tuhle práci a zírat na bauera a finále hokeje. ráno mě čeká nekřesťanský vstáving, páč jdu na lymfo a předtím potřebuju na foniatrii. ty hlasivky mám fakt marný. už mě zmáhá občas i mluvit. téra

bohulibé činnosti nejsou vždycky naplňující
27.02.2010

vždycky se leknu, když tady na mě ta olsenka vyskočí, tak musím postnout něco jiného, nového, jarního... příroda nás klame. tváří se jarně, já místo zimního kabátku nosím ovčí kožíšek (černý), který je tenčí než kabát zimní, ale prý mají přijít ještě mrazíky. no potěš. už jsem si definitivně chtěla zazimovat zimní kabát do hlubin své šatny a podívat se na něj nejdřív v listopadu. jenže... možná budu muset ještě počkat. // přišla mi ta taška s jelenama. je skutečně nádherná, nicméně malá. tak na sešit, termosku s čajem a peněženku. odpářu si ucha, aby mi mamka mohla našít ta delší. a taky můžete hádat, odkud vám dnes píši:

a) z mého starého patnáctipalcového asusu, který se seká každé dvě a půl minuty asi tak

b) novej červenej maličkej noutbuček:)

to, co píšu za a), je mi vlastně líto, poněvadž a protože mi sloužil věrně tři a půl roku, byl se mnou v Anglii i v Irsku a nebýt prasklého monitoru, asi s ním žiju ještě minimálně půl roku dál. takhle jsem si pořídila notebook nový. 

obešla jsem dnes centrum, u nás v rossmanu nejsou schopní objednat nikdy novou kolekci laků od essence. fakt ne. když se prodávaly laky z vánoční kolekce, nic. teď z jarní opět nic. ale teď je to beztak fuk, páč mi uletěly další dva gelové nehty, mám pod tím jen takové blanky, jsem z toho taková otrávená, zbytek gelu zpilovávám a čekám, až budu mít nehtíky zase cajk. pak jsem zašla do hračkářství, abych sehnala tu gumovou ovečku, ale taktéž nic. nicméně paní prodavačka mi hned pochválila jelení náušnice a jelikož venku svítilo slunko, usmívala jsem se jako pitomec a nadšeně jsem kráčela domů.

včera jsem po dlouhé době vyrazila za nějakou náchodskou hospodskou kulturou a s Ivou jsme skončily v MP. dnes nějaká menší kalbička. sic jsem myslela, že nám koule předvede fotky z filipín, ale prý dnes ne, tak pofofřím jinam.

do té doby musím přečíst  gotickou duši od jiřího karáska ze lvovic a romaneto od jakuba arbese. chci mít všechno brzy z krku, tak čtu opět závodně a snažím se odbýt si všechny referáty hned zkraje. včera jsem ve vlaku přečetla matku od čapka. a musím říct, že od čapka se mi to zatím líbilo naprosto nejvíc. jsem zvědavá na kníihu apokryfů. 

jdu dělat něco bohulibého do školy a pak si pustím californication. téra

můžete mi někdo říct, co je na nich krásného?
26.02.2010

mnoho blogerek má tyhle dvě strašidýlka v oblibě a já vůbec nedokážu pobrat PROČ? možná byly roztomilé jako šestileté v různých filmech, ale to bylo dávno. třeba ta obálka časopisu tady... mít ten časák doma a jít v noci na záchod a vidět tuhle obálku, vyskočí mi husí kůže a zařvu! fakt zařvu! nebo jak pravil jaromír bosák o sol cambellovi, že kdyby ho potkal v noci v postranní uličce, odhazuje hodinky a peněženku a utíká pryč. takhle nějak bych to měla se sestrama olsenovýma já! bych se lekla, co je to za přízrak. no, ještě jsem chtěla napsat něco o tom, že se ani heathu ledgerovi nedivím... možná bych toho spolykala ještě víc, kdyby něco takového se mnou sdílelo lože. trapnej humor, vím. haha. zbožňujte je, milujte je a vysvětlete mi, co je na těchto děvách cajk? téra

btw trošku mě děsí, že mi tu takhle visí na blogu, ale ať se na ně dívám, jak se na ně dívám, nic hezkého, natož krásného,  stále nespatřuji.

Na hradě sedí šedý vlk s knírem...
24.02.2010

... aneb začal letní semestr. nejspíš můj poslední tady. hope so. včera jsem si hrozně divně zorganizovala čas, a tak mi nic nevycházelo tak, jak bych potřebovala. měla jsem jen dva bloky a oba fajn. oběd v kohoutovi. večer jsem pořád myslela na to, že musím odeslat přihlášky a že jsem na seznamu dlužníků ohledně kolejného (společně s dalšími stovkami študáků tady, páč máme všichni povolenou určitou částku, kterou si univerzita může stahovat, no a od ledna se zvedlo dph a tím i ta částky, nikdo nebyl připraven, haha). moc do smíchu mi nebylo, kór když mi po půlnoci rastamáma řekla, že mi volali z vrátnice, že tam mám nějaký dopis. to se mi spalo. byla jsem nervozní. velmi pozitivní věc včera byla ta, že mi katedra dala razítko na žádost o čtvrtý termín. probuzení do mlhavého rána bylo pěkně pesimistické. přede mnou se kupila spousta zařizování a cítila jsem se tak neklidně. na studijním mi dali potvrzení, která jsem potřebovala přiložit k přihlášce a rovnou mi podstrčili obálku, kde byl schválen děkanský termín. to mi vykouzlilo úsměv na tváři a lepší náladu. poté jsem běžela vybrat a vložit to na účet univerzitě. tak snad už teda nejsem dlužník, mám na to papír:). další nepříjemná věc se týkala reklamace bot. nevím, jaké s tím máte zkušenosti vy, ale obvykle narazím na takové prodavačky, kterým musím složitě vysvětlovat, že nejsem žádný kamzík, který se ve slušivé obuvi šplhá po stráních. loni na jaře jsem se odchýlila od značky adidas a koupila si první nike, které byly na ťapkání sice super, ale na podzim jim praskla podrážka. já, starý to bordelář, jsem neobjevila účtenku, a tak jsem se na ně pouze smutně dívala, věděla jsem, že nosit je už nebudu, ale nemůžu je reklamovat. v pondělí jsem dělala doma revizi svých pokladů a v jedné krabici jsem mimojiné objevila účtenku. uf. nechci to zakřiknout, ale poslední dva dny mám pocit, že ne všechny prodavačky a úřednice jsou protivné neuctivé baby. včera v jaroměřském liedlu, kde jsem si kupovala vodu na cestu vlakem, na mě prodavačka soucitně zírala, když jsem táhla batoh, notebook a kabelku, zeptala se mě, zda jedu do školy a popřála šťastnou cestu. dnes u bati byly naprosto milé prodavačky! byla jsem z toho zaskočená. a do třetice všeho dobrého jsem narazila na neuvěřitelně milou paní za přepážkou na poště. tak snad brzy opět nepřijdu o iluze.

odeslala jsem přihlášky na magistra a fofřila na předmět týkající se filozofie náboženství. mám super téma na seminárku, ale je toho všeho fakt kotel na to, že jde jen o přednášku a k tomu povinně volitelný předmět. // taky se mi podařilo přehodit jeden předmět, takže ho nemusím plnit náhradním plněním, ale můžu na něj skutečně chodit. literatura. jak jinak, lol. 

mám jít ke zděndovi sledovat sáblici ďáblici. kluci si udělali na pokoji plátno a chodí se k nim zírat na zoh. jenže nejsem nějak ve formě, a tak mám v plánu zírat na zápas interu a chelsea na netu, pak to na chvíli přepnout na sáblíkovou. myslím, že zápas mezi ruskem a kanadou bude hodně velká paráda, ale nejsem si jistá, jak vydržím. a už vůbec ne na naše s finskem. uvidíme. budíka si dám. 

čtu souběžně žert od kundery a matku od čapka. hudbou posledních dní je album autoportrét od udg. na konci března mají mít koncert tady ve vlaku na kolejích, jaj. téra

bláznivej den aneb cítím jaro ve vzduchu
22.02.2010

tak jsme včera po krásném zápase s rusy nakonec prohráli. oni sestavili asi tak dream-line, kdy v prvním útoku figuroval ovečkin, malkin a sjomin. byli naprosto důslední v obraně, napadali, útočili, byli zkrátka všude. pak mě taky hodně nadchlo zámořské kluziště. užší než evropské. ten hokej lépe vypadá. a pak jsem si znepřátelila asi tak celý FB, kdy všichni na české hokejisty nadávali a já si dala status napadající tyhle "hanlivce". a zde je kámen úrazu. oceňuju, že se během ZOH národ semkne a fandí českému nároďáku, ale vadí mi, jak v případě prohry všichni na jágra a co. nadávají, přesně vědí, jak se mělo hrát a kdyby tam byli oni, zaručeně by skórovali, minimálně pětkrát, takže by nabokov musel z branky a střídat, přestříleli by i ovečkina s malkinem, no prostě byli by samozřejmě nejlepší. všichni vědí, kde se totiž stala chyba! a jsou to lidi, kterým kdybych uprostřed semestru řekla, ať jdou do hospody, že se hraje některý z turnají euro hockey tour, tak by mi řekli, že takové blbosti nesledují. a pokud by v hospodě místo hlasitých songů od lady gagy běžel na plátně extraligový zápas, nadávali by jako špačci. vadí mi to, no.

včera hrdý budžes. co na to říct, byla to pecka!!! byla jsem teda zvyklá na to, že jsem to v nějaké podobě viděla 128x na notebooku a přeci jen za těch sedm let, co to příbramské divadlo hraje, si to maličko upravilo, takže tam je ještě mnohem víc dobrý gegů. bára hrzánová je skvostná!

hodím sem odkaz na jednu slečnu studující ve skotsku; její blog nepovažuju přímo za fashion, navzdory tomu, že to asi rádoby fashion blog je, protože je plný outfitů (české fashionblogy si dávají tento titulek v momentě, kdy se někdo na blog vyfotí či se hlásí k módnímu fanouškovství; fashion blog má pro mě zhruba takovou definici, jako tuhle popisovala u sebe na blogu barb; nesouvisí to pouze s módou). tahle slečna dává své fotky na blog několikrát týdně, musím říct, že má úžasný styl. sjedete-li kousek níž na 16. února a tam jsou naprosto D-O-K-O-N-A-L-É botky!!!!!!!! (www.suziestyle.blogspot.com)

a v pátek budu mít nový notebook. jedu se ještě mrknout na třináctipalcový a pokud bude nej, koupím si ho. jinak si pořídím dvanáctipalcový, takže menší než klasický notebook. těšííím se.

vyrážím na lymfo, večer skoky družstev a možná chvíli arkana. zítra brzy ráno lbc. téra

zloděj křičí: chyťte zloděje...
21.02.2010

... to pravil Jakub Janda. rakušané totiž podávali protest proti simonu ammannovi a jeho kolíčkám u bot. rakušani, kteří jsou známí tím, že to jsou lišky podšité a snaží se v rámci regulí obejít pravidla (oxymoron jako sviň, lol). letos to není jejich sezona, a tak se snaží zneklidnit ostatní. jak nemám ráda spratka shlierenzauera, tak jsem si říkala, že v tom má prsty i on. zprávy, český rozhlas, toníček a jandys a oba se shodli na tom, že schlierenzauer byl jeden z těch, kdo chtěli, aby se to prošetřilo. morgi a wuf jsou z obliga. těmhle rakušanům věřím a přeju. co jsou olympijské hry, žádný soušllajzink nepředvádím (odmítla jsem avatar v cinestaru v hk, i v bowling v trutnově). včera jsem na hodinku zamířila do MP na zázvorového tonica a pak fofřila sledovat, jak regy vyhrává v sázkách. no, jsem špatný rádce. opakovalo se bedna jako na středním můstku. nepřekonatelný ammann, druhý malysz, bronz fracek schlieri. zklamal mě ahonen a jeho nenastoupení ke druhému kolu. to je legenda legend? naopak toníček. paráááda. // taky skiatlon včera dávali a taky jsem se zájmem sledovala skeleton. to je takovej ten sport typu nasaď si helmu a rozjeď se prudce proti stromu. 

v týdnu mi nejspíš přijde taška s jelenem z fleru. to jsem tak jednou brouzdala flerem a ona už tam nebyla (slintám nad ní asi dva měsíce). večer mi mamka povídá, ať se přihlásím na její fler účet a mrknu, co objednala. ano!!! TAŠKA S JELENAMA. tak na tu moji, na kterou jsem chtěla jeleny tisknout, si teď můžu klidně namalovat kotvu. a taky budu shánět gepardí chlupatinu. chtěla bych si ji našít na límec džínové bundy na jaro. 

dopoledne jsem se stala výzkumným vzorkem pro bíbí brambůrkovou, která píše bakalářku a já se jí zrovna hodila do výzkumu. poté jsem si podívala složitě elektronicky přihlášku na fsv. už jen za to, že jsem to zmákla, by mě měli přijmout, muhehe. doufám, že peníze za přihlášky by mohli brát jako úplatek a přijmout mě. 

za chvíli vyrážím na HRDÝHO BUDŽESE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! vždycky se těším do divadla, ale na tohle se těším nezřízeně moc! pak zbylé dvě třetiny zápasu mezi ruskem a českým nároďákem a v noci sáblice ďáblice patnáctistovku. tam by mohla zaject lépe asi erbanová. // už jsem se zmiňovala, jak mám teď v oblibě team evertonu? sic tuhle vypráskal chels, ale to mu bylo tenhle weekend zapomenuto! vypráskal totiž i manutd. chels přehrála vlky a má v čele krásný čtyřbodový náskok. drogba scored the goal! a čech mu posílal krásnej pas. 

zítra opět začínám s lymfodrenážema. vždycky ten půl rok tak uteče a už tam zase frčím. // asi před rokem a půl jsem objevila knížku od dalšího japonce. taktéž murakamiho, nicméně jeho křestní jméno není haruki, nýbrž rjú. četla jsem od něho knihu v polívce miso. a musím říct, že japonští autoři, alespoň oba murakamiové si dávají podobná témata. teď dočítám knihu čáry, je to také od rjú murakamiho. a musím říct, že nejsem ani trošku zklamaná. perverze, násilí, psychologie, noční tokio, bary... to vše, co mě na japonské literatuře baví. nemáte nějaký tip na dalšího japonského autora? 

žkovy zraky, teď mi volal macmac, jestli nepůjdu s nima v sobotu na motorkářský ples, haha. tak fakt asi nepůjdu:XDDD

jdu se hodit do gala, v šest vyrážíme do police na budžese. téra

flashback a poslední dva dny
18.02.2010

                         poslední nákupy v Irsku

                            roundstone, západní pobřeží Irska

                                 pijanka téra

prohrabávám se fotkama na fb, kde jich mám asi milion, usmívám se nad irskem, poněvadž včera to byl půl rok, co jsme přistály s myslitelkama opět na české půdě a broukaly si něco o borech šumících po skalinách. co mě potěšilo, že dns opět musela ustoupit tatra, nad kterou sa blýská právě před vodou, co hučí po lučinách. ano, prosím, bylo to 3:1. a ač mi to volal týdžej až odpoledne, tak jsem měla radost. ano, přiznávám se, neviděla jsem to. a pročpak? protože nemám na koleji televizi a neměla jsem na tu jednu noc ani notebook. a zaplaťpánbůh za to, páč bych neudělala už vůbec nic. // včera to byl naprosto zbytečný den. resp. co se týče cesty do lbc. už ráno mě mělo napadnout, že to bude den blbec, když jsem asi po sedmdesáti letech zaspala. téra nezaspává. za deset minut jsem byla z domu. přikodrcala jsem se před desátou do lbc a uháněla na studijní. kvůli promoci zavřeno. ještěže jsem byla prozíravá a ten formulář jsem si vytiskla s předstihem doma. sepsala jsem všechny důvody, proč bych měla děkanský termín dostat (ano, jsem blbá na syntax) a fofřila za zástupkyní vedoucího katery. dovolená. chtělo se mi bezmocí zahryznout se do kliky, ale záhy jsem si uvědomila, že jedna korunka je dost drahá, na tož si nechat dělat všechny zuby nové. tak jsem čekala hodinu a půl na pana tajemníka a ono nic!!! to už jsem byla vskutku zoufalá a tak jsem šla s andrewem na kafe. do toho mi volala moje malá sis, že jsem si ráno v tom kvapu vzala její klíče místo svých. príma, představa nocování na lavičce před kolejemi mi připadala jako dobrá výzva. na koleji mi týpek z vrátnice odemknul buňku a pokoj, ale klíč si odnesl a já tak byla celou noc odemčená!!! na chodbě jakýsi mejdan a já se děsila, kdy někdo začne cloumat mojí klikou. od šesti večer do deseti jsem se věnovala knize od martina sichingera cukrový klaun. přečteno. a od deseti do tří do rána pak raisovu západu. jsem na sebe pyšná, ačkoliv mám pocit, že jsem zbytečnější knihu dlouho nečetla. teď si za odměnu čtu knížku o pornoherčce, která chtěla zlomit rekord a obhospodařit šestset mužů, vše mělo být zdokumentováno, protože předpokládala, že při tom zemře a chtěla, aby tím upozornila veřejnost, že natáčení sadistických pornofilmů končících smrtí je špatné a mělo by se zakázat. ve tři jsem šla spát, ale každých fakt deset minut jsem se budila strachy, že mi někdo leze do pokoje. v devět jsem už stepovala opět na katedře, zda se teda mojí žádostí bude někdo zabývat a pak jsem s nemalým zoufalstvím v očích utíkala do knihovny, kde jsem si vypisovala detaily z knih ta třetí a petrolejové lampy. na chvíli mě rozptýlila kája, když jsem jí hodinku učila angličtinu a pak jsem už opět běžela na katedru. a... poštěstilo se mi a vypadá to velmi nadějně. nicméně do pondělka ještě skákat příliš nechci. btw co se týče skákání, včera mi volal regy, tak jsem mu říkala své tipy na sobotní závod na k-140, vsadil na všechno, co jsem mu řekla. a upozornil mě, že to jsou velké prachy. tak teď abych se bála.

zítra se jdu objednat na lymfodrenáže, zjistit, zda se prodali mé lyžáky a hlavně!!! vybrat si nový notebook!!!!!!!! ach. už budu jako normální člověk, který si může zapnout ve vlaku friends/criminal minds/nějaký film a nemusí se obávat tomu, že za minutu baterka kiksne. také předpokládám, že nový frajer se zapne dříve než za patnáct minut. ale jinak mi moje kráska sloužila docela věrně tři a půl roku. 

dnešní zkoušku z regio jsem úspěšně dala, bylo to naprosto příjemné popovídání si o knížkách, které se mi líbily a které mě bavily. btw na stránkách českého rozhlasu je možné si pustit divou báru, lol.

zrušili v náchodě mé oblíbené hračkářství, kde byla výloha vždy plná shaunTHEsheepů a teď je tam t-mobile, brek. a o weekendu už snad budu mít tašku s jelenama. // mějte se mile a dobrou s kobrou. téra

co čtu, když se mám učit...
16.02.2010

Post, který jsem napsala asi před deseti minutama nestojí za moc, ale mazat ho nechci. někdy na podzim jsem se "rozšoupla" a napsala hodně osobních věcí, no, resp. byla jsem k tomu vyprovokována, pak jsem se odvážila ještě několikrát, ale radši píšu všechno kolem, jen ne svoje pocity a skutečné mozkové pochody. to by se pak ti, co mě znají, asi divili. fotit pokoj, ani vnitřek kabelky či sbírku laků se mi nechce, jsem obvykle líná fotit i sebe samotnou, to mě baví maximálně na akcích, když si dám pár tequill nebo míchám džusy:) spíš mě napadlo, resp. nechala jsem se inspirovat spoon, která před pár dny sepsala post o svých oblíbených blozích. některé mám v odkazech, některé ne. a připadá mi docela zajímavé, že záběr blogů, které ráda či ze zvědavosti čtu, je hodně rozmanitý...

začínala jsem čtením lucky (lucousek.wz.cz), ailyn a char (ithurtssogood.tideturned.org), bylo to psaní ze života, tři chytré slečny, jedna sečtělá víc než druhá, psaly o věcech, které mi byly blízké, které mě bavily, zajímaly... // jayee, myslím, že my dva jsme už dávno přátelé. z jeho cestovních štací dostávám pohlednice a i když mu velmi často nerozumím, jeho blog mám moc ráda (jayee.bloguje.cz). kačka, moje dávná pražská kamarádka, která studuje anglistiku a amerikanistiku v brně, žije si svoji pohádku, o které mi vyprávěla už v době, kdy chodila ještě na základní školu. teď je na erasmu v mnichově a je to velká bojovnice (ket.bloguje.cz). už dlouho čtu natáliji, pamatuju ji ještě jako chestru. je neuvěřitelně nápaditá a vtipná, má asi tak nejkrásnější vlasy, které jí může kdekdo závidět, lol (glanceround.meow-rules.net). na avchen jsem narazila, když se zrovna vydávala na svoji aupair štaci do stockholmu, přišla mi naprosto nekonvenční a světová (nemyšleno pejorativně), u ní jsem pochopila, že když člověk něco skutečně chce, dokáže to (loyal-to-none.blogspot.com). o my-antihero toho bylo napsáno a řečeno už hrozně moc. je to nejvíc máma rok a půlletého dylana, změnila působiště z britského království k protinožcům do austrálie, je neskutečně kreativní, úžasná a ano, přiznávám se k tomu, ona je můj vzor! ačkoli většina lidí tvrdí, jak je sama sebou a vzory nemá. kecaj. jsem sama sebou, ale k ní vzhlížím (my-antihero.blogspot.com). barču znám skrze my-antihero. londýnská exaupairka, která mi připomíná občas mě samotnou, když jsem se navrátila z GB ze své první aupairkovské štace. je hrozně moc průbojná, svá a nesedne si z každého na zadek, to mě baví (rozmary-doby.blogspot.com). navíc je to člověk, o kterém mám pocit, že to není jen bloggerka, kterou čtu, ale že fakt dáme konečně jednou to kafe. ráda čtu i spoon. byla to první barčina hostmum v gb. má nádherného synka, žije v londýně s manželem z nigérie, je neuvěřitelně podnikavá, nic není problém, vše vyřídí a zařídí a podle všeho je skvělá máma (spoon.bloguje.cz). zůstanu-li u londýna, frenchie je ta, na kterou jsem narazila přes barču, se zájmem jsem ji četla až do doby, než zamkla svůj blog. nicméně mám přístup a tak čtu dál. trpí stejným syndromem jako já – steskem po londýně. ale jak jsem psala nedávno, je to syndrom asi každé aupairky, která tam nějaký čas strávila. studuje v lbc a bydlí o pár bloků dal, takže v semestru určitě dáme kafe. nebudu zveřejňovat link, poněvadž stejně vyžaduje heslo:). velmi jsem si oblíbila dee, na kterou jsem narazila přes jayeeho. nevím, mám z ní pocit, že pro muže musí být taková femma fatale. extravagantní už v tom, že se nebojí shodit vlasy:) (dewberry.bloguje.cz). na bludičku flamme jsem taky narazila díky jayeemu. slečna, která žije ve francouzském grenoblu s charizmatickým Malířem. mám ráda blogy týkající se života za hranicemi všedních dní, a tak ji doslova hltám (flammerole.bloguje.cz). ráda čtu cassidy, kterou v odkazech nemám. občas člověk nechápe, že se u někoho smísí krása, chytrost a neuvěřitelná šikovnost:)) (angelic-perfection.net). katchenka mě baví, její blog se poslední dobou zabývá hodně módou a kosmetikou a mně se to tak líbí (katchenka.blogspot.com), stejně tak mě baví barb a její módní poznatky, řekla bych podobná "škatulka" jako u cassidy (weirdstyle.org). k mary jsem se dostala loni v únoru, její komenty byly snad na všech blozích, které jsem četla:), někdy tou dobou přišla do jiného stavu a teď má asi nejkrásnější holčičku na světě. je skvostná! (meow-rules.net). skrze to, že jsem si pročítala některé "fashion" blogy, jsem se dostala až k alici. a musím říct, že její blog se zařadil k úplně top. slečna, která si vůbec na nic nehraje, nefotí se před zrcadlem v nejnovějších trendech, ale má naprosto skvostnou barvu vlasů, náušnice umí nosit tak jako nikdo jiný, fandí barvám, a já fandím jí:) její psaní je vskutku zábavné a já ho vřele doporučuji (livinginthewonderland.blogspot.com). často nakouknu k teruně. ale tady si ještě nejsem zcela jistá, co si mám myslet. líbí se mi některé její outfity, cit pro módu, líbí se mi její doplňky, ale... ale ale, to je jedno:) prostě tady je link (terunyblog.blogspot.com). sandra leopardová mě baví až poslední dny, ale začínám z ní mít pocit, že ta holka je nejen hezká, ale i chytrá a co se mi líbí narozdíl od jiných fashionblogů, není tak snaživá! je prostě svá. 

tak a to je to, co mě baví, co ráda čtu, když si jen tak surfuju po síti, co čtu, když se mám občas učit, kde nabírám inspiraci, co mě těší a komu fandím. téra

chorá mysl přemýšlí v oxymoronech
16.02.2010

včera jsem prošla město, koupila si ten nude lak na nehty a musím říct, že to vypadá opravdu dobře. rtěnku jsem si koupila po několika letech. není to přímo ta vintage pink, ale je jí to hodně podobné a moc se mi to tak líbí. koupila jsem si bílý ledový čaj v krabičce a kráčela do knihovny pro západ od raise. opět jsem musela působit jako prosťáček, když jsem vykulila oči nad tloušťkou tohoto díla. včera jsem si udělala asi čtyři stránky výpisků z těch obrázků z domova od čapka, protože je tam asi milionpětsettři názvů všeho možného:( navečer jsem si jela do sportisima vybrat nějaké boty na ricochett a občasné běhání a tak. no a nepořídila jsem si nic. jen tak tak jsem to stihla, v šest jsem šla na kafe s mejty do arkany a náhodně jsem tam potkala maca a regyho. tak jsem se pak večer přesunula k nim. večer běžel Bauer pro bronz a pak jsem se dívala na snowboard. ráno jsem četla nějaké pohádky na regio, povídky od němcové a teď poslouchám na českém rozhlase divou báru. // taky jsem měla jít do divadla dneska, leč onemocněl hlavní protagonista, tak můžu číst třeba západ, jau. xxx vybírám si nový notebook, páč tenhle už skutečně odchází do věčných lovišť, tak ho budu mít jen takový záložní doma. tak jsem opět nenapsala nic smysluplného. mám takovou otupělou mysl, když pořád dělám takový věci, že stále dokola projíždím těch dvacet děl ze seznamu na regio, které jsem přečetla, ale protože některé jsem četla již dávno, nepamatuju si, kde která lípa rostla a kde jaký cvrček cvrlikal atd... a to je velmi důležité pro tuto zkoušku. // pozítří už hokej; v pátek skoky, budu se modlit, aby ten spratek schlierenzauerovic nebral zlato. a o weekednu prej v sobotu akce a v neděli bára hrzánová a hrdý buď žes vytrval... a pak už ten letní semestr. téra 

Harry Potter bral zlato...
14.02.2010

SO... v pátek jsem seděla asi minutu nad černým čajem v iceprentau, četla si zaujatě další příhodu o trautenberkovi (že on se i po stoosmnácté nechá nachytat?), čekala na jitku, že dáme pokec, a v momentě, kdy jsem se natahovala do tašky pro papírové kapesníčky, byl čaj na mých kalhotech, tunice, knížce a decentně i mobilu. klela jsem jako špaček, protože to bylo během jednoho týdne podruhé. museli mi jako bolestné přinést mangový džus. poté následovala ve škole ta skvělá schůzka s budoucím proděkanem fsv, který nám trpělivě zodpověděl veškeré dotazy týkající se budoucího studia. bylo nás tam pět, takže jsme se mohli ptát vskutku na cokoliv. // v sobotu jsem zrušila večerní program, protože před sedmou začínal olympijský závod ve skocích na lyžích na malém můstku, dopoledne jsem se věnovala montování své nové postele, poté jsem měla hysterický záchvat ze zprávy, kterou jsem se dozvěděla. naštěstí jsem ji dokázala už natolik pojmout a vymyslet náhradní plán, že jsem zcela v klidu. další hysterák možná chytnu ve středu. následovala pizza frutti di mare a zázvorový tonic v galerii a poté jsem už seděla/ležela před tv a čekala, až se borečci spustí do nájezdové stopy. naši docela mile překvapili. hlavně koudelka. vlastně snad i janda a toníček. mrzí mě bramborová placka pro ahonena. on měl být ten pan král. ale tohle byl jen střední můstek, jeho čas by mohl přijít na stodváce. ammann dorovnal rekord matti nykannena. druhý adam byl asi docela spokojen a spratek schlierenzauer si nejspíš taky za bronz mnul ruce, on je spíš letec. ti, co sledují skoky pečlivě a vyznají se, museli být překvapeni z nájezdového posazení andrease kofflera, resp. to, jak měl ruce. velmi netradiční. on je poměrně čahoun, tak pokud mu to má pomoct v nájezdovém posazení, tak proč ne. každopádně se tomuto vítězi letošního t4m nezadařilo. hodně mě mrzí ztráta formy andiho kuettela, který se nedostal do 2. kola. a pak taky čekám, že bjoern einar romoeren se ukáže na můstku velkém. zajímavé bylo vidět schmitta v jiné helmě než v té fialové. holt olympidáa je olympiáda. proto mě pobavil příspěvek na záznamníku jednoho "blogera" o tom, že proti pekingské olympiádě byl zahajovací ceremoniál chudší a že snad londýn se vytáhne. jenže jaký měli číňané rozpočet? to byly nejmonstroznější hry v dějinách. sami londýnští pořadatelé se nechali slyšet, že proti tomu budou jejich hry skromné. měli tím na mysli hlavně zahajovací ceremoniál.

zítra vyrážím do města. teď je in, že všechny "fashionistky" fotí sady laků na nehty, kterými disponují. růžová v osmi odstínech mě skutečně nedokáže zaujmout, sic ji mám sama ráda, ale včera mě podnítil post "leopardice", která měla vyfocen lak tělový, takový nude. nehty vypadají stále upraveně. vzhledem k tomu, že mi uletěly dva nehty gelové a zbytek dopilovávám tak, abych je už neměla, přemýšlím o zakoupení tohoto nude laku. no a taky se chystám na koupi rtěnky pink vintage. protože jak říkám, jsem bledulka, pokud začnu používat rudou, můžu si rovnou udělat i dvě kolečka na tvář a louskat ořechy, takže jsem se rozhodla pro pink vintage. taková starorůžovější a vypadá moc dobře. a tím mé radosti končí. // harry potter 6 je pecka. obvykle harryho rhapsodie sleduju až se zpožděním, ačkoliv jeho knížek jsem obrovská příznivkyně a naprosto je hltám. čtu obrázky z domova od čapka, což je hrozně milé čtení, takové fejetony, a od sichingera cukrový klaun. současnost, leč příliš mě to nebaví.

v noci nás terorizoval náš westík, takže žůžo spaní, no. a dnes jsem byla na sjezdovkách. letos poprvé. v olešnici v orlických horách. vybrala jsem to já, poněvadž jsem myslela, že by bylo fajn zkusit něco, kde jsem ještě nikdy nelyžovala. hmmm, tak sjezdovka tak na osm obloučků. příští weekend chci vyzkoušet běžky. 

a jinak šťastného valentýna! téra

I don´t think so.
11.02.2010

připadám si jako infantil. což já teda jsem i bez toho, aniž bych zrovna četla krkonošskou pohádku na ústní zkoušku z regionální literatury. je to fajn knížka, ale dokážu si představit, že ji předčítám sedmiletému dítěti a ne že se s ní zabývám celý den den a u toho mi občas padnou voka. písemnou jsem dala, yes. včera jsem absolvovala ústní zkoušku ze světové literatury a musím říct, že to byla docela fraška. a zaplaťpánbůh za ní. později odpoledne jsme byli na pizze, kde na mě opět padla teta migréna a little bit. ještě že existují čtyřstovkové brufeny, které docela rychle působí. pak jsem byla v gatu a objevila úžasně nepraktickou gepardí tašku a pak jednu nejvíc nejlepčí s řetízkem a pyramidkama. no a pro tu se asi vrátím. ačkoli moje finanční stránka je teď dost špatná. tak špatná, že nemám v plánu dnes jít ani na kafe do žádného restauračního zařízení. tak půjdu asi k téře. // dnes jsem ze sebe udělala pitomce v t-mobilu, když jsem tam nakráčela a oni po mně chtěli číslo, pod kterým s t-mobilem jednám. já s ním nejednám. tak jsem vůbec nevěděla, o co go. slečna mi vysvětlovala, že ho prostě znát musím, tak jsem se optala, zda by jí nestačila má občanka. stačila. rozhodla jsem se, že po těch, kteří by se mnou chtěli jednat, budu vyžadovat kód. haha. jinak je tenhle týden jen takový studijní a zevlovací. nic si nekupuju, svůj volný čas trávím v teplákách, což by ty hustý fashionistky nikdy neudělaly, haha. xxx alespoň jsem si dnes zašla do dm drogerie pro krásně voňavej sprcháč, tak se asi půjdu sprchovat, abych ukrátila ten čas. // zítra jdu zjišťovat info na schůzku s proděkanem fsv a o weekendu si podám přihlášku už. xxx od pondělka začínáme s álou výuku angličtiny po skypu. jsem zvědavá, jak mi takový teaching skrze sluchátka půjde, ale sama sebe potřebuju motivovat k tomu, abych se už konečně dokopala k tomu cae certifikátu. moje fce zdá se mi takové nedostačující pro budoucí kariéru. // včera mi volala mejty, že skončila poslední den ve zkušební době v práci, že to fakt nedávala a že chce ject pryč. no. známe ji. vždycky se raději držela máminy sukně. proto mi to teď bylo velmi sympatické. takže buď jí dopadne nějaká práce cestovní delegátky nebo odjede jako aupair. o weekendu jí mám pomoct založit profil na aupairworld. před rokem a půl jsem si chtěla dělat kurz cestovní delegátky, ale pak jsem to nějak zazdila. tak, jak je mým dobrým zvykem u spousty věcí. chtěla jsem sice začít se studiem dalšího jazyka, ale mám toho toliko, že nevím. španělšinu i němčinu jsem poslala do kšá, což mě teď zpětně velmi mrzí. ale já nejsem žádný jazykový mág. jsem na to líná a mám pocit, že angličtina mi bohatě stačí. prakticky jsem se naučila gramatiku něco málo na střední (základka se nepočítá), velmi kvalitně na jazykovce a pak jsem se všechno naučila během svých pobytů venku. resp. prostě jsem se otrkala a rozmluvila. a na tom stavím do dneška. takže to, že budu učit álu na cae mi připadá jako dobrá motivace. většinou učím základku a lidi, kteří nejsou na příliš vysoké úrovni angličtiny, tudíž se to krásně zvládá. 

už se mě opět snažej zatáhnout do náchodského beverly hills, ale tentokráte na to fakt kašlu. pitomce ze sebe dělat nebudu. // v sobotu asi dámská káva v MP. a jinak reading a študing na příští týden. taky mě čekají příští týden dvě divadelní představení. v úterý od karla poláčka muži v offsidu a v neděli pak HRDÝ BUDŽES. no a pak vzhůru do poslední semestru (snad). téra

o nenažraných zubařích
8.02.2010

to mi zase jednou něco hýblo žlučí. otevřu seznam.cz a vyskočí na mě titulek plaťte čtyřista korun za amalgámovou plombu, požadují zubaři. nenažranost zubařů nezná mezí. měla jsem príma dětsku zubařku, ale ty věky, kdy jsem měla mléčné zuby či naprosto zdravé druhé zuby, je pryč. používám mezizubní kartáčky, singlekartáčky i klasické měkké, které mi neničí dásně, přesto se občas kazu nevyhnu. a tady nastává kámen úrazu. nemám problém za kvalitní službu něco zaplatit, ale když si zubař za bílou plombu řekl dva a půl tisíc, šli na mě tenkrát trošku mrákoty. dva roky na to mi objevil kaz vzadu nahoře na sedmičce. řekla jsem si, fajn, je to nahoře vzadu, není tam vidět, nač opět platit nějakou šílenou pálku a požádala jsem o tmavou plombu. účet mi byl vystaven na čtrnáct stovek! znovu jsem neměla daleko k mdlobám. poslední kapkou byl fakt, kdy mi bylo řečeno, že potřebuju vyčistit kanálky v zubu, protože tam mám odumřelý nerv a může dojít k zánětu. tentokráte jsem si cenu nechala říci předem a začalo mé první zubařské povstání. odmítla jsem zaplatit dva a půl tisíce za vyčištění a požádala jsem zubařku, aby byla tak laskava a udělala to NA POJIŠŤOVNU. a ono to šlo!!! GRATIS. a tím jsem u těchto manželů zubařů skončila. až později jsem zjistila, že můj nový zubař je zřejmě ten nejdražší v našem městě. a tak mi bylo řečeno po zrentgenování vyplněných kanálků, že předchozí zubařka mi je vyplnila jen tak na půl a tudíž se mi tam dělá zánět znovu. a tak začalo další čištění. tentokráte to však na pojišťovnu dle jeho slov nešlo. čtrnáctset. a poté mi bylo sděleno, že na ten zub budu potřebovat korunku. na čtverku nahoře vskutku nechci kov, takže keramiku. PĚT TISÍC DVĚSTĚ!!! chvíli jsem byla rozhodnuta do toho jít. a pak jsem si udělala takový malý sociologický průzkum po známých, abych zjistila, na kolik taková malá bílá korunka přišla je. max. tři tisíce. a tak už půl roku zubaře nenavštěvuji, používám veškeré své kartáčky několikrát denně a doufám, že se mi mezitím podaří objevit někoho, kdo si nevydělává jen na dovolenou na maledivách či v africe. a tyhle zasraní vydřiduši chtějí cálovat od pacientů i posranej amalgám, kterej se za chvíli vydrolí??? budou to pak brát jako reklamaci? nebo očekáváj, že pak si lidi dají konečně tu bílou plombu a oni si budou mnout ruce a cpát kapsy? ráda bych se vztekala nad tím, jak si platím zdravotní a ještě platím tyhle "umělce", leč jsem jen student a zdravotní pojištění za mě hradí stát. nicméně jak moc dobře si pojišťovna pamatovala, že před pěti lety jsem měla na půl roku pojištěné odhlášené vlivem pobytu v UK, a tak když byli různé věrnostní akce, nebyla jsem úplně nejvěrnější, to si pamatovali. jediné, za co mě zubařka nezkásla bylo vytržení moudráků. haha. jakmile to jde ven, nechce nic. a ještě mi nalila panáka. ale tím nějaké milodary končí. to jsem se zas jednou naštvala!!!

tak alespoň, že chels je ve formě a přejela včera gunners 2:0. drogba dával oba góly. smart honey. a blues jsou zase první před manutd. juchů. 

a jinak jsem dnes psala test z té regionálky a mám z toho vskutku dobrý pocit, ačkoli vím o chybách. ale tak snad. téra

without words
6.02.2010

nebaví mě to, nebaví! bez jakéhokoliv důvodu jde dnes o den blbec. bolí mě záda, mám tu kolem sebe miliony papírů na regionálku a nemůžu se dopočítat devíti ruralistů, když všude jich je zmiňováno jen pět. natož k nim pak přiradit díla. na stránkách brněnské fss si prohlížím navazující mediální studia a asi je rovnou i zavrhuju. pohodlnost. pokud budu ještě studovat, tak jen v místě, kde budu pobývat. už žádné trmácení se. 

potěšilo mě, že se hranice návštěvnosti na této stránce přehoupla přes stotisíc, nicméně počítadlo počítá znovu od nuly. tak to krásné číslo neuvidím, no. 

těšila jsem se na match mezi gunners a chels, abych otráveně zjistila, že dnes hraje live a everton a následně manutd, který se klidně může na čyřiadvacet hodin dostat do čela. fuj.

včera jsem teda vyrazila s macem a ivou. pak dorazil druhej míra. a prostě si nemůžu pomoct, jsem na toho člověka alergická. a pak mě mrzí, že jsem třeba ironická, sarkastická, nepříjemná, ale mě to tak nebaví. prostě jsem se náramně nudila, pohupovala si nohou do rytmu, pila mangový ledový čaj a o půl jedné jsem už zapínala v posteli CM. 

dnes se ta sešlost koná asi tak dvacet metrů od našeho domu, skáknu tam, dám si presso a zase se odporoučím ke svým papírům. téra