Horoskopy
29.11.2005
Nevěřím horoskopům v těch trendy časopisech a denním tisku. Věřím dobře zpracovaným knihám. Ha, právě jsem chtěla citovat jeden můj horoskop, který jsem objevila na netu, ale zrovna mě docela vystihoval:o) Nejvíc mě dojímají horoskopy typu: Dnes je váš šťastný den, potkáte osudového muže, všichni kolegové v práci na vás budou milí, dostanete krásný dárek a v sazce vyhrajete milion. --- Totiž vloni jsem se, díky kamarádce, dostala ke knížkám o slunečních znamení. Se zájmem jsem si to přečetla a nevěřícně jsem kroutila hlavou, jak těch 12 stránek o ženě račici bylo výstižných a naprosto přesných. A sedělo to i na pár dalších lidí v mém okolí, což mě utvrdilo v tom, že něco na tom bude. Jediné znamení, které mě zklamalo na plné čáře, je blíženec. Rozdvojená osobnost, nikdy pořádně neví, co chce. A ať kniha píše, co chce, do takového vztahu bych už nikdy nešla. Já jsem první den raka, tudíž ovlivněna znamením blížence, takže občas na sobě pozoruju jakousi nerozhodnost, ale budiž. Čtěte horoskopy:o)) Téra
Upozornění, změna, velké pozor!!!
28.11.2005
Pro ty, co se přeci jen rozhodli zmátořit svá těla a udělat si výlet do norského Trondheimu na SP ve skocích na lyžích, mám malé upozornění. Zbytečně byste si zajeli. Je tam nic moc počasí, závody přebírá Lillehammer. Kdybyste se totiž vydali do Trondheimu, je to zhruba tak třístokilometrová zajížďka. Takže vemte v Oslo nějaký vláček či bus a za dvě, tři hodinky jste v Lillehammeru. Dál nepokračujte, opravdu se tam nic nekoná!:o)) Téra
/!
27.11.2005
Mám ráda atlasy.
Lost property office!!!
27.11.2005
Ztratila jsem svoji úplně novou nášivku. Je na ní GO VEGETARIANS!!! Kdybyste ji někdo někdy někde našel, kontaktujte mě... jsem smutná:o/
SP skoky na lyžích 2005/2006
27.11.2005
Pro ty, kteří rádi sníh, cestování a sličné muže:o)))
25./26.11 Kuusamo /Finsko/
3./4.12. Trondheim /Norsko/
10./11.12. Harrachov /Česká republika/
17./18.12. Engelber /Švýcarsko/
29.12. Oberstdorf /Německo/ – Turné 4 můstků
1.1. Ga-Pa /Německo/ – Turné 4 můstků
4.1. Innsbruck /Rakousko/ – Turné 4 můstků
6.1. Bischofshofen /Rakousko/ – Turné 4 můstků
21./22.1. Sapporo /Japonsko/
28./29.1. Zakopané /Polsko/
4./5.2. Willingen /Německo/
4./5.3. Lahti /Finsko/
7.3. Kuopio /Finsko/
10.3. Lillehammer /Norsko/
12.3. Holmenkollen /Norsko/
18./19.3. Planica /Slovinsko/ – lety
More info www.skoky.net
Šílenství
27.11.2005
Myslím to předvánoční. I když mě se zatím vůbec ale vůbec nedotýká. Já žiju s tím, že advent je nejhezčí období v roce, a tak se přeci nezblázním. Včera jsem navštívila s rodinkou a kupou známých adventní trhy v Kuksu. Kuks je takový prímový hospitál mezi Jaroměří a Dvorem Králové. Má to tam své kouzlo. A když se procházíte chodbami a místnostmi, kde mají stánkaři, ošaceni v dobových kostýmech, svá malá "království" plná rozmanitých kousků od formiček na vykrajování, batiky, keramiky, dřevěných hraček, po medovinu, kokosky... máte pocit, že jste spíše na zámku. – Když jsem byla mladší, dárky jsem měla nakoupeny s předstihem několika měsíců, poslední roky to však nechávám až na prosinec. Včera mi kamarádka oznámila, že se řídí heslem: "Nakupuj pro toho, komu se dobře nakupuje." Hmmm, príma rada, to bych ale nakoupila třem lidem a zbytek by ostrouhal. Ale je fakt, že na tom něco bude. Jednomu človíčkovi jsem tam včera koupila hned dvě věci, protože byly s námětem ovečky. A toho by se tam toho dalo najít víc. S Bárou jsme pak smutně konstatovaly, že je těžké kupovat něco matkám, když již 8 let navštěvují keramický kroužek, naše byty jsou keramickými produkty zastavěny a trhy jsou hodně o keramice. Takže teď mě čeká dvakrát Praha, kde se doufám vyhnu tlačenicím v nákupních centrech, kam si půjdu maximálně koupit baret a botky, a budu raději trajdat po malých zapadlých obchůdcích. Kdyby bylo po mém, nakupuji snad pouze v knihkupectví, ale ne každý uvítá literární dílo s jásotem. Přeji hodně zdaru při nákupech Vám všem. Téra
Kuusamo - Světový pohár ve skocích na lyžích
25.11.2005
Vstup do skokanské sezony zkomplikovalo počasí. Nicméně čeští fandové si mohou říct: "Zaplať pánbůh za to". Do hlavního závodu totiž postoupil z kvalifikace pouze jeden český skokan – Jakub Janda. Kvarteto ve složení Janda, Matura, Mazoch a Hájek vyjelo pod vedením Slovince Bajce na sever do finského Kuusama s handicapem, že nemají odskákáno na sněhu. To ale bylo rázem smazáno, protože snad žádná reprezentace letos ještě neokusila sníh. Snad jen Finové a Norové. Janda, který vyhrál letní Grand Prix, je pasován na jednoho z favoritů pro tuto sezonu SP, potažmo i pro ZOH v Turíně. Jako jediný z našich měl účast v závodě jistou. Totiž /pro neználky/ první patnáctka nemusí absolvovat kvalifikace a je nasazena přímo do závodu. Honza Matura, který v létě okusil i bednu, Jan Mazoch a Tonda Hájek z kvali nepostoupili. Letos se očekávají od českého nároďáku velké výsledky, ale vstup do sezony byl bohužel takový, jako každý rok. Nevím, jak velký vliv na to měly povětrnostní podmínky, či jestli zapracovaly nervy a špatná technika skoku, jasné ovšem je to, že to je pro náš tým neúspěch. Závod se po dlouhou dobu oddaloval kvůli špatnému počasí – nejdříve dešti, který se změnil ve velmi husté sněžení – nakonec však byl úplně zrušen. Tak snad zítra. Téra
Iluze
24.11.2005
Dnes jsem přemýšlela o tom, kolik snů jsem jako malá měla, co všechno jsem si přála. Tak především si vzpomínám, že jsem si přála mít fousy, protože děda měl parádní strojek na holení a ono to tak krásně jezdilo po té tváři. Bohužel, fousy nemám. Taky jsem tak v těch šesti letech chtěla být kluk a jmenovat se Jarda. Stavěly jsme totiž s děckama u nás na sídlišti různé bungry a pak si hrály na rodinu a já vždy chtěla být syn Jarda, nosila jsem kovový kýbl, který jsem plnila kamením, jako že nosím uhlí na topení. Ještě ve třinácti letech jsem spolu s bratránkama na chalupě stavěla všemožná indiánská teepee, bungry se zabudovanými periskopy, uměla jsem zatloukat hřebíky /děda nás nutil to umět + je zase kleštěma vytahovat, aby byly stále co nejrovnější/ a byla jsem přeborník na výrobu kuší! Tak a máte to. Ještě předtím jsem doma stavěla raketu a chtěla být kosmonaut. A taky popelář. Totiž, myslela jsem si, že popeláři jezdí jen v pátek a jinak mají volno. Pak jsem ale popelářský vůz spatřila ve městě a bylo mi vysvětleno, že v pátek jezdí k nám na sídliště a ostatní dny sjíždějí zbytek města. Bylo to zklamání:o/ A od třinácti let chci být sportovní komentátorkou. Jo a taky jsem chtěla být opuštěný pejsek, kterého najdou hodní lidé. Téra
Miš maš
22.11.2005
Já vidím neustále omílané myšlenky o tom, jak Sparta má teoretickou naději na postup ze základní skupiny LM, úplně bezpředmětné. Vím to, že musí vyhrát dnes s Ajaxem a poté porazit i Švýcary. Ale ani pak to nebude pouze na nich. Asi by pak už musel prohrát každý s každým, aby jsme šli dál. Teoreticky je to asi možné, ale prakticky na to nelze ani pomyslet. --- Jiří Fišer z Detroitu měl během zápasu s Nashvillem zástavu srdce. To, že má jakési problémy, kvůli kterým by měl nechat hokeje, jsem věděla, ale tohle bylo docela děsivé poslouchat neustále dokola v médiích. --- Pobavila mě tázací věta: Nebudou slovenští VyVolení šokovaní z Jindřicha, kterému nečiní problém sníst kobylku či podříznout kozu? --- Nesnáším Davida Ratha. --- Dnes to byl docela pohodový den. Ráno sněžilo, to už mi zvedlo o pár procent náladu, pak ti omylní meteorologové či rosničky žvanili v rádiu cosi o dešti během weekendu, ale těm není radno věřit. Takže bude sněžit. Rozchodil se mi opět internet:o) A mohla jsem si tudíž vytisknout seznam literatury, která se má na pedagogické fakultě v Hradci přečíst během těch pěti let studia /aprobace čeština/. Přišla mi zatím jen jedna část, druhá dorazí, až ji kamarádka přepíše. --- Téra
Who´s killed Mr. Splinter?
20.11.2005
To anglické cosi v titulku je název koncertu několika kapel v Kostelci. Ale o tom vlastně vůůůbec ale vůůůbec nemá tenhle příspěvek být. Ten je až o cestě domů. A ta teda byla!!! Mám nutkání teď udělat smajlíka, jenže v pátek mi moc do smíchu nebylo. Totiž asi ve čtvrt na dvě ráno jsme odtamtud vyráželi. Naše plně obsazené vozidlo mělo letní gumy, venku mrzlo jako když dře, napadlo pár cenťáčků sněhu a my nabírali kurz směr Náchod. Snad nikdy předtím jsem se s Gabrem, jakožto řidičem, nebála. Ale když nám oznámil, že když bude moc brzdit, dostaneme smyka, byla ve mně malá dušička. V tomhle počasí a denní, nebo spíše noční hodině se moc aut na silnicích nevyskytovalo, a tak nakonec ta cesta nebyla až tak tragická. V Náchodě jsme nejdřív vyložili Máru, pak nástroje a pak přišla řada na Machyho. Bydlí na jednom kopci nad centrem Náchoda, a tak jsme se směle pustili do serpentýn vzhůru. Silnice byla sypaná, takže pohoda. Mohli jsme ho tam v klídku vyložit, otočit to a jet domů. Jenže náš pan řidič si vzpomenul, že to sjedeme skrze obydlenou část, která posypem nedisponovala. Auto se smýkalo, pak byla otázka, zda se trefíme v mírné zatáčce do ulice, do které jsme potřebovali a nakonec byl před námi ztěžejní kopeček. Pan řidič si vylezl z auta a šel to obhlédnout a jeli jsme. Jeli jsme bokem, po pravé straně jakási zeď, po levé auto a do toho jsme se dolů smýkali my, bylo mi z toho docela na nic. Je mi přeci jen dvacetjedna a ještě pár let bych tu chtěla pobýt. Pak jsem byla v odvozu na řadě já. Frčeli jsme k nám do konce a Gabřík mě uklidňoval slovy, že se nemám bát, že jízdu na ledu má zmáklou ze švédské ralley v jedné počítačové hře. Opravdu uklidňující. Jak dojel dolů zbytek, znám z vyprávění, nevytočili zatáčku a tak vjeli do zákazu vjezdu, který tak museli bohužel projet až na konec. Téra
Sněžííííííííííííííííííííí
18.11.2005
Hurá, sněží!!!! A bude chodit Mikuláš! Brzy:o)
Tak jsme tam!!!
16.11.2005
Je to hučák, po šestnácti letech si zakopeme na MS! A koná se téměř za humny, tedy u našich západních sousedů Němců! Přišla jsem dnes domů až během zápasu, ale stále za stavu 0:0. Během mého zevlování v koupelně Tomáš Rosický rozhodl zápas v náš prospěch. Neměla bych se k tomu přiznávat, protože fotbal mám ráda, a tohle byl jeden z nejdůležitějších zápasů posledních dob, ale normálně jsem během něho pendlovala mezi kuchyní, kde jsem večeřela, koupelnou, kde jsem se myla, ložnicí, kam jsem odbíhala k internetu a právě fotbalem v obýváku. Táta byl ze mě dost nerudný, protože já potom vždycky honem honem potřebuju vědět, proč fanoušci tolik ječí, kdo dostal žlutou kartu, kdo hraje líp, jestli už jsme střídali... ale to je u mě normální. Praktikuju to i u filmů a seriálů. Někdo z rodiny, většinou ségra, si zapnou televizi a já jevím absolutní nezájem. Pak ale projdu obývákem a zaujme mě jedna scéna, na základě toho se rozhodnu usadit se před obrazovkou a dívat se. Háček je v tom, že neznám souvislosti, a tak neustále ostatní členy rodiny otravuju nesčetným množstvím otázek. Nakonec to dopadá tak, že u televize zůstávám sama, protože ostatní to přestane bavit. Radši si jdu zalézt do postele, jen já vím, u které kapitoly knihy jsem skončila a o co tam běží. Téra
Seznam knih, které se chystám číst nebo dočíst:o))
15.11.2005
Arnošt Lustig: "Nemilovaná: Z deníku sedmnáctileté Perly Sch."
Ernest Hemingway: "Sbohem, armádo", "Komu zvoní hrana"
Franz Kafka: "Proces"
Elfriede Jelineková: "Pianistka"
F. M. Dostojevskij: "Idiot"
Vladislav Vančura: "Rozmarné léto"
Hermann Hesse: "Stepní vlk"
Jack Kerouac: "Na cestě", "Mag"
Anthony Burgass: "Mechanický pomeranč"
William Gerald Golding: "Pán much"
Robert Merle: "Smrt je mým řemeslem"
Heinrich Mann: "Profesor Neřád"
Kinsley Amis: "Šťastný Jim"
Charles Dickens: "Kronika Pickwickova klubu", "David Copperfield"
Henrik Ibsen: "Přízraky", "Domov loutek"
Budu muset obnovit mé návštěvy knihovny, protože dobrou polovinu knih ze seznamu doma nemám:o/
Machy: Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem!
14.11.2005
Tenhle výrok samozřejmě nepatří Machymu, ale nedávno mi ho v jedné smsce napsal. Prý se jím bude řídit a hodlá se přihlásit na francouzštinu. Nevím, zda tomu už dostál, ale prostě na tom něco je. Od 3. třídy ZŠ se učím angličtinu a v prváku na střední se k tomu přidala němčina. Hrozně jsem se na další jazyk těšila, ale přístup učitelky mě na celé čtyři roky otrávil tak, že jsem zatvrzele odmítala otevřít, byť jen na kousek, učebnici. Až teď, dva a půl roku po maturitě, opatrně a nenápadně do učebnice opět nahlížím. Totiž asi tak minulý týden byla ve zpravodajské relaci reportáž o tom, kolik jazyků by měli Češi ovládat. Dva plynule!!! Nebo alespoň na komunikativní úrovni, mamma mia! Mezi námi se určitě spousta takových jedinců vyskytuje, ale bohužel ještě převažuje, a nejspíš dlouho převažovat bude, ta méně jazykově nadaná část obyvatelstva. Řekla jsem si, že s dalším jazykem začnu, až se naučím pořádně jeden. Myslím, že angličtinu už zmáknutou docela mám, takže nastal čas vrhnout se dál. Trošku se rozmýšlím nad tou zatracovanou němčinou, ale popravdě, moc se mi do ní nechce, láká mě italština a hlavně švédština. Nejsem si ale jistá, že by zrovna švédština byla někde v Náchodě vyučována. S Machym jsme po smskám dumali nad tím, kde se, proboha, tenhle jazyk dá tady naučit, protože chceme znát severský jazyk. V jedné zdejší jazykové škole tu vyučují arabštinu, hebrejštinu, japonštinu... takže doufám, že se švédštinou neostrouhám. Láká mě tahle skandinávská země. Nevím, jaké uplatnění se švédštinou může být, ale tohle je spíš kvůli mně samotné. Minulý týden jsme na soudě s jedném panem advokátem nakousli potřebnost světových jazyků. A on se přiznal, že nehoví klasickým jazykům, ale má státnici z esperanta. Pro nezasvěcenné, z umělé řeči. Docela mě to zaujalo, popisoval to docela líbivě s tím, že se doma podívá po učebnici. Na moji všetečnou otázku, jak se zrovna k tomuhle jazyku dostal, odvětil, že v 80. letech to byl jediný jazyk v kulturáku, za jehož návštěvy do kurzu se neplatilo, takže se přihlásil právě na esperanto. Říkala jsem si, že to je nejspíš úplně zbytečné, ale vyvedl mě z omylu. Díky téhle uměle stvořené řeči procestoval kus světa, seznámil se s lidmi, kteří esperantem hovoří a nemůže si to vynachválit. Esperanto teď určitě studovat nebudu, ale člověk nikdy neví. Přeci kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. Téra
Abiball
13.11.2005
Protože jsem přemýšlela, zda ples v němčině má člen DER nebo DIE, ne dala jsem do nadpisu žádný, němčináři mi jistě prominou. Co dodat, bylo to hezké, hezčejší až nejhezčejší. Sešla se nás tam dobrá polovina bývalé třídy včetně paní třídní. Spousta známých, dobré pití, drtivé ceny za alkohol, na to, že to byl ples středoškoláků, neuvěřitelně zajímavý slavnostní nástup budoucích maturantů ve španělském rytmu... Nakonec jsem od Ály dostala jeden z lístků v šatně, že tam má pro mě dárek. Celý ples jsem si lámala hlavu, co mi tak mohla nechat v šatně. Byl to pytlík ječmene. O pár příspěvků níže jsem psala o návštěvě pivovaru v Dobrušce. Protože jsem tam neustále chřoupala ječmen, Ála mi ho přinesla velmi hezky zabalený k mým spotřebitelským účelům:o)) Dnes jsem se před polednem doklopýtala domů, pozřela jídlo, které jsem nazvala obědaní /něco mezi obědem a snídaní/, ale bylo to tuze dobré a zafičela do postele a prospala odpoledne. Teď jsem nějaká trošku nastydlá, tisknu si tu nějaké anglické papíry z netu, zhlédla jsem na videu Červeného draka, při kterém se mi ježily hrůzou vlasy na hlavě a přemýšlím o tom, že opět skončím v posteli. --- Jo a Šmíca nám vydřel výhru. V Praze nám snad dva góly nedají. Téra
Žehlička, čajovna a prohra se Švédskem
11.11.2005
Tak dobře jsme to měli rozjeté, a nakonec jsme to prohráli:o/ 3:6 od Švédů, kteří mají v tabulce Euro Hockey Tour zatím plný počet bodů, který je zatím drží včele tabulky, kdyžto náš nároďák se se dvěma body potácí na samém dnu. Je fakt, že náš tým se skládá prozatím z hráčů české extraligy a několika krajánků, a na ZOH bude složení úplně jiné. Ale.... česká extraliga je jedna z nejkvalitnějších evropských lig, takže by se naši předvézt trošku mohli. Je čas dát Tre Kronors pápá a opřít se do dalších soupeřů. --- Jinak jsem po včerejším nadšení nad keramickou žehličkou na vlasy v kadeřnickém salóně, dnes zaběhla do první ETY a jednu takovou si koupila. Myslím, že tahle věcička je velice užitečná pro pospolitost Evropské unie jako jedné velké země! Totiž, když jsem byla v Londýně, v jednom baru nás /mě a kamarádky/ odchytil vyhazovač a ptal se odkud jsme, když nejsme Angličanky. Na otázku, podle čeho soudí, že nejsme mísní, odvětil, že nemáme vyžehlené vlasy. Ano, už je to tak, Angličanky, Holanďanky a ostatní západní národnosti, potažmo příslušnice EU, si žehlí vlasy. Už zítra budu jednou z nich:o)))) Po tomhle velenákupu jsem vyrazila do Nového Města nad Metují, kde už mě vítězně čekaly dvě kamarádky a třetí se přidala záhy, tedy záhy za hodinku a kousek. Usadily jsme se v místní čajovně a objednaly si mošt. V menu byl obrázek lahve moštu, na kterém bylo velkým nápisem PŘÍRODNÍ 100% nápoj. Přičemž lahve, které nám ten mladý pingl přinesl, měly na etiketách to "PŘÍRODNĚ" černě přeškrtáno, takže jsem z toho vůbec nelbyla chytrá:o/ Můj večer jsem ukončila u Woltráka, kde jsme mastili SCRABBLE. Navíc je to takový můj psycholog, občas nahrazuje i psychiatra. Teď neustále odbíhám do kuchyně, kde mamka u šicího stroje válčí s mojí plesovou sukničkou, a probíhá zkoušení. A jinak zívám a zívám, takže sweet dreams! Téra
Opět s kompem
10.11.2005
Huráááá, jupíííí, hola, čest..... mám doma opět svého miláčka, můj krásný počítač. Musel k panu doktorovi, protože byl zpomalený a neustále hučel. Teď, po více jak týdnu v "nemocnici" je opět zdravý a můj. Týden to byl dlouhý až vleklý a přihodila se spousta zajímavých věcí. Dovolím si je zde shrnout. Takže minulý týden jsem zdárně doklepala k pátku a večer jsem byla v Hradci Králové, na křtu dema tamní kapelky Coma Exit v klubu El Diablo. Ne že bych ji znala, ale jako hosty si pozvala naše Sulk, takže jsme vyrazili. S Bárou jsme byly pověřeny důležitou funkcí, a to abychom vybíraly vstupné a razítkovaly ty platící chudáky. Koncert to byl docela povedený, Sulk byl, jako téměř vždy, fajn, a tak jsme zase odfrčely do Náchoda. Sobota se opět odehrávala v Hradci. A to když jsem usedla za volant a úspěšně tam dovezla sebe, mamku a Týnku. Byla mi zakoupena skvělá látka na plesovou sukni, a já si k ní pořídila úúúžasné tílko-trííííčo. Nicméně mě jinak ty jejich obchůdky vůbec nezaujaly, na prstech jedné ruky by se dalo spočítat to, co se mi opravdicky líbilo. Ze soboty na neděli jsem měla sen a nebyl to ledajaký sen, zdálo se mi, že naše Dorotka místo štěňátek porodila fidorky. Nejdříve to byla roztomilá štěňátka a vzápětí se z nich staly fidorky. Fenky měly červený staniol, pejsci modrý, a mamku pak napadlo, že bychom jednu fidorku mohly sníst. A tak jsme ji snědly, a oni z toho za chvilku zase byli westíci:o/ Já, téměř býložravec, žeru pejsky!!! Večer jsme byli pogratulovat Koulemu k jeho vstupu mezi nás "neteenagery", a v pondělí už opět začínal další robotní týden. Ve středu mi odpadla angličtina, a tak jsem využila večer k úklidu svého malého "svinčíku", nevím totiž, jak jinak nazvat spoustu věcí, které se mi po pokoji začaly kupit a nevypadaly zrovna esteticky. Například pod vrstvou mých svršků naházených na židli, nebylo možné spatřit CD přehrávač, který tam stojí již týden a já se stále nemůžu dokopat k tomu, abych si ho ráno odnesla do práce. No jo, je to holt záběr, odtáhnout to. Váží cca 2 kila, autobus mi ráno staví před domem a pak hned před soudem. Možná ho tam příští týden už opravdu vezmu. No spíš čekám, až se přestěhuju do nové kanceláře, tam žádné chrastítko není, tam se bude výjimat. Dnes jsem konečně vyrazila ke kadeřnici, po více než hodině mytí vlasů, stříhání, fénování, žehlení, tužení, voskování a lakování, jsem ze salonu odcházela jako nový člověk. Predčilo to veškerá má očekávání, je to fááákt dost dobrý! Líbím se si:o) Líp jsem tuhle větu napsat nemohla! Pak jsem si ještě koupila prímové kalhoty a teď se snažím spíchnout jakýsi referát pro kamarádku Álu. Pokud byste chtěli být v obraze, mám udělat referát z článku s názvem: Lidová etymologie a česká náboženská terminologie. Ale už je dokonáno, uf!!! Něco ve mně možná bude. Zítra mám jakýsi nespecifický program se spolužačkami ze střední a v sobotu fičím na ples mojí střední školy. Také mi dorazila pozvánka na FCE, takže už teď mě polévá horko, jak to všechno dopadne:o/ čus brus kaktus, Téra
1. láskopad 2005 - úterý
1.11.2005
Můj oblíbený měsíc listopad je tu! Jen by nemuselo tolik svítit slunko, to já raději déšť, sychravo, mlhy, vítr... ale to padající listí za svitu sluníčka má taky něco do sebe. Snad se i já, milovnice sychravého počasí, dočkám. Ačkoli nejsem majitelkou deštníku. Vždy nějaký doma vyzevluju a tradá do ulic. Takže dnešek, takový normálka den, klasika práce, mezitím kafčopauza a zase hurá zapojit se do pracovního procesu. Tedy klovat cosi do klávesnice a třídit poštu. Po práci jsem si to štrádovala se sluchátky na uších na pěší zónu, kde jsem okukovala zimní botky. Mám už jedny dlouuuuho předloooouho vyhlídlé, ale jejich cena je poněkud vyšší a já si nejsem jistá, zda jsou semišové botky vhodné do náchodských zimních plískanic a břeček. Takže jsem si plánovala vyhlédnout jinší. Nevím, co je to teď za hrozný trend, ale všechno je to chlupaté, plyšové, ve stylu Yeti. Nejsem odpůrce sněžných mužů, to vůbec ne, ale připadat si jako jeden z nich moc nechci. Pak jsme vyrazili s tátou navštívit babičku a v pět jsme se celá rodinka odebrali na hřbitov donést věnec a zapálit svíčky. Nejdřív jsme jeli do Skalice, kde je část naší rodiny, a pak do Náchoda, kde leží děda a prababička. Tady v Náchodě máme obrovský hřbitov, a jak byla mlha, všechny ty svíčky vypadaly jako malé lampičky. Doma jsem se chystala ukuchtit si něco k večeři a během toho jsem se snažila rozlousknout ořech, nožem. Nůž mi uklouznul a já si udělala díru do dlaně!!! Takových slziček mi už dlouho neteklo, ani se za to nestydím. Teď mám ruku zafáčovanou a bolí:o/
No jo, ale já dnes /možná mě k tomu dost popíchnul včerejšek/ došla ke spoustě rozhodnutí. Přestanu kouřit. Říkám to už dlouho, ale vždycky selžu, takže to tu napíšu tučně, abyste jako věděli, že to je opravdu PŘESTANU KOUŘIT!!!!!! Leze to do peněz a hrozně to ničí zdraví. Nic nového, ale pro mě je to objevné zjištění! Budu místo toho víc žvejkat. Protože u mého zubaře jsou sakra drahé plomby a žvýkání, jak víme z reklam, je velmi účinné. Ha, jsem to ale koumák. Další moje rozhodnutí je, že se nebudu trápit tím, co bude, ale budu řešit a žít tím, co je. Plánovat se dá, ale nejspíš jen krátkodobě, a tak jsem si dala prvolistopadové předsevzetí, že budu mrtě moc biflovat angličtinu, aby peníze vražené do "efsíčka" nepropadly, a taky... teď pozor... přihlásím se na dálkové studium na vysokou školu!!!:o))) Love, Téra