plochodrážníci jsou největší švihadla mezi motoristama
28.06.2009

dostalo se mi zásadní poklony, když mi včera jeden jíti kamarád ve sportu pravil, že jsem oblečená jako angličanka. ztrácím punc českosti, juchůůů. // ve čtvrtek jsem jela v pět ráno do liberce. mám to, proběhlo to úplně v pohodě. oběd a kafíčko s táňou. koupila jsem si růžovometalízový nikon a pořád bych teď fotila. taky černé balerínky. večer jsem vyrazila s indiánečkou a macmacem do arkany. fotila jsem a fotila. přišel fantastický červnová slejvák, jakých je poslední dobu čím dál víc, haha, a tak jsme všichni tři jako malí utíkali přes náměstí s jekotem k autu. pobavili jsme bandičku černochů, kteří z kolegiality ječeli taky, lol. // v pátek jsem musela do klecan u prahy přístroj. takže opět brzké vstáváníčko. ale co je hlavní, přístroj mám. a taky kalhoty do irska a nové žabičky. přístroj je vskutku na tolik neskladný, že se můžu jen modlit, abych to zvládla, zatímco má mašinka na mě bude čekat pěkně doma v česku. v praze jsme nabraly martu. kolona na dálnici. o půl jedenácté jsme s martou vyrazily ještě po náchodských pubech. resp. MP a surferboy. klasika. spousta novinek a překvapení. v sobotu přijela téra a hned nás zachránila od případného uhynutí hlady, kdy nám uvařila. a na sedmičku už se razilo. od téry mám ovci téru a nejlepčí VIP ovčí plakát. o nejepesnějších korálkách ani nemluvím. moji kamarádi mě mají prokouklou skrz naskrz, takže samý ovčí stuff + chelsea FC. ALE domácí pěstované květiny od macmaca. směs všech barev růží a slunečnic. nádhera. od matušků dort s pětadvacítkou. musela mi pro to přiject týnka, aby tohle všechno nepřišlo k úhoně. bylo nás opravdu mnoho. na baru jsem potkala zděndu, takže krátký fajn pokec. a razilo se na disko-trysko do sportu. xxx smršť tequill. byli mi věnováni lunetici, hehe. dorazila jíťa, měla sraz od základky po patnácti letech, takže pak skončili taky ve sportu. zajímavé a příjemné seznámení. ve čtyři útěk do hawaie a pak taxikem domů. smutek, že to na víc jak dva měsíce končí.

sbaleno víceméně nemám ještě. a děsí mě to. ale věrka je na tom stejně. a tak jsme se tak navzájem dnes přes icq podporovaly, uklidňovaly. moc mě to potěšilo. // espaňa skončila třetí. fantastická výhra brazílie nad usa. // a o politice se už nebavím. téra

...?!?!?
24.06.2009

                            Source: We heart it

                     zpíval a zpíval o smutné náladě

                         o mládí které je mrtvo

                    a zatím mu ještě tekla po bradě

                           mléčná dráha

 ... to je báseň od jaroslava seiferta. a je o mně. úplně mě vystihuje teď. poněvadž jsme seděly dopoledne s mejty nad moninovým ice-tea a ona mi z ničeho nic uprostřed naší konverzace povídá: ty o svém věku hodně přemýšlíš, viď? xxx přemýšlím, rekapituluju, plánuju. být pětadvacetiletá, to už není jen tak. to je kupa starostí, vzpomínek a taky plánů. // ála mi zase napsala: seš pořád krásně mladá. really? macmac zase tvrdí, že opravdu mladý je člověk do té doby, než udělá státnice. takže do šestadvaceti bych mohla být mladá. a taky se říká, že člověk je starý na kolik se sám cítí. a já se cítím pořád jako bláznivá puberťačka. // taky jsem dnes slyšela: hledáš si často PROČ NE místo PROČ ANO. ano, moje dřívější spontaneita je potlačována silou vůle. vůle, kterou nemám. spíš rozumem. // budu se cítit dobře, když to budu dělat jinak? // jdu se dívat na fotbal. u toho nemusím příliš přemýšlet. a pak spát. ve čtyři vstávám, vyžehlím si věci a pofrčím do lbc na angličtinu. téra

all day dreaming
23.06.2009

                        source: we heart it

v noci jsem měla velmi milé sny. proti těm kovbojkám, které se mi obvykle zdávají.. lovely. // hned jsem zapnula počítač, jestli třeba... včera jsem totiž u pana magistra sondovala, zda uznal či neuznal moji anglickou esej a můžu či nesmím se zúčastnit čtvrteční zkoušky. a hned milá zpráva po ránu. esej přijata. a tak si udělám ve čtvrtek brzy ráno malý výlet do liberce. nijak mě to neznechucuje, poněvadž je to až do září naposledy. // za týden touto dobou už budu v irsku. napětí, očekávání, obavy, těšení se... mnoho mísících se pocitů. měla bych začít balit. // místo toho všeho jsem dnes střídavě četla reflex a selský baroko, pouštěla si music, povalovala se s notebookem. zítra si nakonec asi půjdu koupit foťák sony místo nikonu. chtěla jsem S210, jenže ten už nikde nemají, všude mi nabízejí S220, jenže ten je o litr dražší, a net se spoléhat nechci. v úterý budu fuč a foťák chci. a tenhle sony S930 vypadá zaprvé dobře, je zlevněn ze skoro šestky na tři tři tři tři (lol), má nabíječku, baterku, stativ, paměťovku 2giga a rozlišení 10Mpix, takže brý, brý, brý. // včera jsem šla obhlídnout právě toho nikona a nic, tak jsem si dala sraz ve městě s macmacem, a když jsem si šla do techprogu koupit sluchátka s mikrofonem, narazila jsem asi tak po sto letech na náměstí do piráta. no dobře, tak po roce. takže jsme všichni tři nakonec seděli na námku v arcaně, kde je nejpomalejší obsluha široko daleko, ale jinak ouky mňouky, vykládali si, smáli se, vlastně to byly hezké narozeniny. koupila jsem mně i macovi potom eskymo a šla jsem domů.

dnes jsem ráno šla s dorotkou na louku. tuze foukal vítr, vzduch i tráva voněly po dešti, na obloze byly černé mraky, schylovalo se k dalšímu dešti a já byla náramně spokojená. asociovalo to ve mně anglii, můj aupair pobyt (proto jsem nascannovala fotky a hodila to na FB) a musela jsem napsat Barče zprávu. už za pár dní jí končí aupair život. a já doufám, že v něčem bude moje irsko podobné tomu, jaké to pro mě bylo v anglii. lidi se na ulici zdraví, usmívají na sebe a pouštějí se jen tak do řeči. lidé si navzájem nosí květiny či si je jen tak sami pro sebe kupují. to je moc hezký zvyk. pamatuju si, když k nám přijela na návštěvu helen, žena, která na to, jak prachatého měla manžela, dům v hampstead, kam když přijela návštěva, musela se hlásit už na začátku ulice, byla hrozně příjemná, elegantní a přívětivá a vždy přivezla pugét květin. jen tak. v obchodě jsem zajímala víceméně všechny. odkud jsem, co tu dělá, jak se mi tu líbí. i ty praštěné konverzace o počasí. // obvykle vzpomínám na to, co bylo, ačkoli když to bylo, chtěla jsem něco jiného. takže bych vlastně měla být spokojená. a jsem. a budu.

včera very interesting diskuze na icq, mám o čem přemýšlet. // čtvrtek liberec, pátek praha, sobota největší akce v dějinách náchoda, v neděli all day long sleeping, v pondělí zubař a zbytek kratochvílí, úterý odlet. utíká to. // mila mi psala: bacha na Iry, jsou tak hot, hot, hot!!!:XDDD pravda, ten, co dělal ve virgin store byl naprosto skvostnej! téra

jak ulovit kohoutka
21.06.2009

                           Source: We heart it

tak jsem dnes dvakrát napsala post a pokaždé ho BY MISTAKE smazala. potřetí jsem to už vzdala a pokud se mi opět nestane žádná nehoda, postnu něco právě teď. v předvečer mého čtvrtstoletí. // byla jsem v divadle. vyparádila jsem se a šla. divadlo Na Fidlovačce, hra Blboun. smála jsem se od začátku málem do konce. 

zítra mě čeká velký maraton. vybrala jsem si foťák a půjdu se podívat, zda ho mají, taky potřebuju sluchátka a mikrofon, abych mohla přes léto vesele skypovat, prodloužit si pojištění, zjistit, jak to je u t-mobilu, páč si chci stejně hned po příletu do dublinu koupit irskou simku, koupit si irského průvodce za poukázky, které jsem dostala jako jeden z dárků, vrátit knížky do knihovny a zamluvit stůl na sobotní velké mecheche. 

v pátek jsem si zašla ke kadeřnici, která mi vytvořila opravdu povedený počin na hlavě. nadšená jsem si domluvila pokec s mejty, daly jsme nejlepčí moninový mangový ice-tea, a když jsem ze skály vycházela, začalo lít a můj účes byl v prachu. večer jsem pak šla s míšou. přidal se macmac a jára. míra přišel jako obvykle na chvilku. jedna paní povídala. ve třičtvrtě na osm přišel, ve čtvrt na dvě jsme se loučili. asi by měl občas hulit, poněvadž to, za co můj drahý kamarád utrácel chechtáky v jukeboxu, to bylo hodně silný kafe. žít jako kaskadéééér... říkal si hurikán.... how do you do?....ale sem tam mi řekl nějaké moudro. // kdysi jsem byla zastáncem toho, že se raději v barech a hospodách o politice bavit nemá, leč my to poslední měsíce zásadně nedodržujeme. ale bylo to zajímavé. nejen česká politická scéna. írásnké volby, palestinsko-izraelský konflikt... a pak to rozsekl jára, který najednou z ničeho nic uprostřed téhle diskuze pravil: nejlepší jídlo mají stejně ve vatikánu (místní hospoda), sedm knedlíků přes celý talíř a takováhle kupa zelí. a tak jsme se vrátili na zem. 

včera byla na chalupě akce většího rázu. všichni všechno slavili. svátky, narozeniny a tak. grilovalo se, hodně se jedlo, trošku jsme s léňou a martinem vytuhli. sestřenka čeká v prosinci miminko, martina, bratránka, jsem neviděla dobré čtyři roky, teď víceméně pobývá v barceloně, takže jsem byla ráda, že jsem ho po tak dlouhé době mohla vidět. domluvili jsme se na mém malém zářijovém trípku do barcelooony. budu si hrát na vicky a cristinu. haha. // nejlepší ale byl roční chlapeček mého druhého bratrance michala viktor. on je jak malé zviřátko. které by pořád lovilo. jakmile vidí psa, vypadá jako dravec. ale pořád bych ho oňuchňávala.

dostala jsem spoustu LUSHE, ovčí karty, ovčí set na poznámky, voodoo panenku, jako bacha na mě, money, money, money... // mám vrásky na čele. jsem prostě stará! 

v pátek jedeme s mamkou do prahy pro přístroj. nicméně můj malý irský výlet se odehraje bez mašinky. dvanáct kg je fakt mnoho. takže pojedu jako správná mumie s plným kufrem obvazů. snad to půjde. když ne, tak se vrátím dřív. téra

ekonomii dnes studuje každé trdlo, které neví, na co se hodí
19.06.2009

                                  Source: We heart it

... tak tuhle skvělou větu jsem našla v diskuzi pod jedním postem na nejmenovaném blogu. a přišlo mi to, vzhledem k mým přátelům, fakt legrační. a výstižné? hodila jsem ji i na FB.

přemýšlím, jaký ten summertime bude. ale asi fajn. v srpnu je v round stone nějaký festival. // našla jsem na netu busy z dublinu do galway, se pěkně projedeme. // a od rána si vybírám na netu nějaký digitál. // odpoledne kadeřnice, večer bar.

včera jsme před školou debatovali s anetou a jejím kamarádem o tom, jak teoretické je vysokoškolské vzdělávání. takže vlastně návaznost na to, o čem jsme se bavili minulý čtvrtek s tátou. že didaktiky dělají lidé, kteří nikdy na základce neučili a říkají, jak máme učit (hlavně rádoby didaktičky na katedře angličtiny, hehe). jak se učím všechny azbuky, které (možná kromě té ruské) nejspíš nikdy nevyužiju. byla jsem z té včerejší zkoušky natolik vystresovaná, že se mi v noci pak zdály sny o tom, jak přepisuji latinku do makedonské cyrilice. a to jen proto, že jsem si před spaním opakovala, jaké jiné znaky má makedonština narozdíl od ruštiny. to byla noc, panečku.

potřebuju dočíst do selský baroko a synáčka, abych to mohla vrátit do knihovny a s čistým svědomím odfrčet. nestíhám. brek. nebo je to jen pouhopouhá lenost? // jdu si udělat "telefonní seznam" na regio a asi se učit. téra

tramtarara, je to doma
18.06.2009

tak drogba dostal čtyři zápasy dištanc. ale to vyvázl ještě dobře. bála jsem se o něho. jsem zvědavá na anchellotiho. o scollarim se taky říkalo, jaký to je borec a s chels mu to moc k duhu nešlo. 

jinak za půl hodiny nabírám kurs nach náchod, páč to tu letos definitivně balím, naši mě přijedou odstěhovat. příští týden sem jedu na otočku jen a konec šmitec. jako. DNES, DNES JSEM DALA SLAVISTIKU. za dvě. tralala. pan profesor byl na mě nejvíc na světě hodnej. v devět jsem měla dopsanej test a do čtvrt na tři jsem čekala, až budu vědět výsledek a budu moct jít k němu. u něho jsem byla celé dvě minuty. tralala. 

musela jsem si pak koupit tuniku, kterou jsem chtěla už asi tak sto let a tílko.

a do irska letím bez přístroje, tak uvidím, jak dlouho to vydržím. téra

update: tak jsem doma. tři roky života na kolejích za mnou, poslední přede mnou. už vím, že příští rok nemůžu mít postel tam, kde ji mám teď, jinak se už nikdy v životě asi nevyspím. takže teď to bude parádička a ještě budu mít notebook až v posteli. jsem to chica šikovná, během řízení jsem to vymyslela. // doma jsem se dala do vybalování a úklidu, abych si při stěhování do nového bytu ušetřila krapet té práce. probrala jsem šuplíky. asi tunu jsem toho vyházela (všímáte si, jak ráda přeháním? hehe), našla spoustu ztracených věcí, a je to. největší objev, autogram bývalého sparťana jozefa obajdina a skokana na lyžích martina hoellwartha. teď si vzpomínám, že jsem obajdina potkala kdysi na SP v liberci a hoellwarth tam samozřejmě skákal. teď už trénuje lotyše. // přišla mi fakt krásná b-day card od mili z portsmouthu. už zase začínám být stará. chjo. // jinak si budu instalovat skype, abych mohla všechny obtěžovat svým voláním během léta. // brou s kobrou

can´t wait to see u
14.06.2009

tak pittsburgh má stanley cup. miro šatan má stanley cup. hossa, poor hossa. on totiž loni odešel od tučňáků s tím, že s detroitem má větší šanci stanleyovu trofej získa. a teď? může plakat. crosby, malkin, talbot a co. vládnou nhl.

včera to byl panečku den. resp. už pátek to byl den. to jsem šla shánět nášivku na sukni. nejlepčí galanterii s nejlepčíma nášivkama zrušili a já nevěděla, co si počít. nakonec jsem byla nasměrována do jedné, o které jsem ani nevěděla, že existuje, to proto že byla trošku z ruky. no ale co. déšť mě nemohl vyděsit, a tak jsem šla shánět nášivku. zrada. polední pauza. tak jsem šla za bíbí a jedla jsem jahůdky v knihovně. vytáhlé přímo ze země.. písek mi skřípal mezi zubama. jak rozmilé. // večer jsem psala esej na angličtinu. telefon. indiánka. dělala dámskou jízdu pro náš trojlístek. mejty koupila litr tequilly, a tak jsem frčela na medovník a zlatou tequillu. stává se ze mě tequillová lady, páč asi ani nedokážu spočítat, kolik panáků tequill jsem tenhle weekend vypila. co se tak probírá na dámských jízdách? no my se hodně zaobíraly, kupodivu, integrováním národnostních menšin do společnosti, hehe. o tom se ráda bavím. hlava mi to vůbec nebrala. tak jsem už musela domů. spát. esej jsem dopsala ráno a pak už jsem se hrozně začala těšit na večer. všichni odpromovaní chtěli slavit, no. začalo se u mejty na malibu. když jsme byli téměř kompletní sestava, přesun do K3. milkshake. oujééé. a pak disko-trysko. oldies. přijela po dlouhé době petra z ústí, tak šla s námi. o půl jedné, po dvanácti vodkách, usnula. hehe. my pařili dlouho a mocně. v pět jsem byla v posteli.

ráno. to bylo ráno. trošku jsem to cítila. probudila jsem se ve čtvrt na dvanáct. telefon. macmac. že půjdeme se psy na ostrovy. takže jsem už v jednu byla nastoupena pod kopcem i s dorotkou na vodítku. devět lidí. sedm psů. čtyři vlčáci (jeden v očekávání), dva retrívři a moje westičí slečna. ta se panečku bála. za mojí asistence to zvládla. nanuk, limča. comeback. opustila jsem tu velkou smečku a dala si výlet domů sama. a doma odpadla a spala jako šípková růženka. vstala jsem až na kobru 11.

a teď se tu patlám opět s těmi dotazníky na slovanské jazyky. a z metatezí likvid už šílím. mám hotovou ruštinu a bulharštinu, dělám polštinu. ještě mě čeká staroslověnština, slovenština a některý jiný slovanský jazyk dle mého výběru. už to tu zpracované mám, ale pan profesor to chce decentně jinak.

taky se mi to tu už dost krátí. ve čtvrtek se stěhuju z liberce. a skoro za dva týdny odlétám. přístroj pořád nemá, to mě dost trápí. bez toho to tam nepřežiju. asi doslovně. zítra to půjdu urgovat. a taky už mám teda jen poslední dva týdny doma. pak už budeme přestěhovaní. pořád mi to tak úplně nedochází a pořád se tak nostalgicky rozhlížím. třiadvacet let života. chjo. když jsme se nad ránem plahočili k nám na kopec, zas mi to bylo hrozně líto. kolikrát ještě takhle půjdeme? za čtrnáct dní z mých narozek a rozlučky. a pak už nevermore.

no tak jsem si trošku posteskla. jdu se věnovat slovanským jazykům, metatezím, azbukám a jiným velmi naplňujícím věcem. téra

a to není žádná hra
11.06.2009

tak si to "cry baby" vydupal. jde do realu. a chelsea bude mít titul. hej, hej, hej. // pitsburgh, tak ten si zase vynutil sedmý zápas. juch, juch, juch. // dnes se mi stala taková věc. už jsem to psala na FB. ve vedlejším domě bydlí postarší žena s dvěma jorkširskými teriéry, kteří nám pokaždé, když paní jde kolem, asi tak pětkrát denně, vbíhají pod balkon, štěkají a provokují dorotku. zatím jsem se vždycky držela a nic té ženě neřekla. až dnes. dnes přišel ten "velký" den dé. byla jsem dopoledne na louce a po cestičce na druhé straně šla paní a dva její "mládenci", paní je pustila, oba začali štěkat a dorotka se k nim rozběhla je zamordovat (pomsta za tu neustálou několikaletou provokaci pod balkonem). paní ji chňapla a odhodila o metr a půl dál. v ten moment jsem vystartovala já. že se mého psa dotýkat pro příště nebude. ona mi to vrátila s tím, že nás zachránila před drahou platbou u veterináře, kdyby naše dorča zakousla toho jejího. řekla jsem, že by se vše vyřešilo, kdyby si během "procházky" kolem našeho balkonu, dala psy na vodítko... tak a teď přichází ta hlavní část... na balkoně domu, který stojí vedle louky, stála její dcera (asi tak o dva roky starší jak já), která na mě začala křičet, že jsem drzá holka. což mě teda pobavilo. nejdřív jsem jí ignorovala a "rokovala" dále s paní "psovodnou", jenže děfče přitvrdilo. kdykoliv jde kolem našich oken a balkonu a jejich psi opět začínají štěkací a provokovací maraton, tak slyší mě, jak říkám, že už zase jdou a nepoužívám žádné vybíravé výrazy (což je prauda). pak mi řekla, že jsem KRÁVA! to se mě velmi dotklo. takže jsem jí vyzvala, ať mi to přijde říct z metru, sleze pár schodů, vyjde ven a neřve to na mě, páč to není žádné umění. párkrát jsme se všechny tři navzájem ještě "pošťouchaly" a já se dozvěděla, že jsem DEBILNÍ KRÁVA. takže jsem si to nenechala líbit, pravila jsem paní, že nápodobně, leč já jsem mladá a je tu velký předpoklad, že z toho ještě vyrostu, ale ona už ne, bohužel. Tak a to byla má největší rebéééélie vůči postaršímu spoluobčanu. cloumal mnou vztek. fakt hrozný. a trošku jsem se styděla, že jsem se nechala vyprovokovat a vracela jí to stejnou mincí. jo a nejvtipnější mi přišly jejich dvě hlášky. prý šla jednou na procházku s těma jejíma čoklama, já byla zrovna na louce a schválně jsem šla za ní. a ona mě pořád viděla. a musela jít hrozně velkou oklikou domů, aby se nemusela vracet a nepotkala mě se psem. teď by se řeklo: paranoia. jenže ona to byla fakt prauda praudoucí, hehe. pak mi to už doma zakázali. no a nejvtipnější úplně jako nejvíc bylo toto: máme na balkoně ještě jednoho westíka. sádrovýho. a bylo mi od nich sděleno, že to tam máme kvůli nim, abysme ty jejich psy ještě víc provokovali! to ty své čoklíky dost přeceňujou a ony jsou ještě větší dyliny, než jsem si o nich myslela. jj, psi určitě poznají, že kus sádry je pes a provokuje je, muhehe. // asi tenhle byt prodáme i s věcným břemenem. dvěma chlupatýma zmeťourama, kteří štěkají u nás pod balkonem. aby se ten byt pak ale někdy prodal vůbec.

jinak jsem včera byla v bijáku (to zní, lol). na filmu předčítač. kate winslet za to získala oscara. moc se mi to líbilo. pořád o tom filmu přemýšlím. zda se z ní v lágru stala skutečná loutka nacistů, pro které pracovala, nebo zda opravdu neměla pocit, že dělá něco špatného. // oni zase budou dávat staré série House, juchůůů. s Cameronovou, Chasem a Foremanem.

jinak jsem určitě regionální literaturu fakt nedala. ledaže by stačilo asi tak 30 nebo 40% na úspěch, hehe. ale muselo něco nedopadnout, páč jsem dala pondělní jazykovědu a úterní stylistiku a lingvistiku textu i žurnalistiku.

mejty dala státnice z ekonomie, indiánka je inženýrka, kachna taktéž. v sobotu se jde megakalit.

dnes jsem byla v bááááru, pak za báááárou, páč jsem šla do knihovny pro nějakou tu kupu literatury, no a ve vestibulu knihovny prodávala barča knihy. výprodej knih. santa lucia od mrštíka je moje. a pak jsem si koupila z náhlého rozmaru, nebo spíš v záchvatu afektu knížku od čapka-choda, kterého jsme měli číst v zimním semestru na literaturu 20. století. sice to určitě přečtu jen v případě, že nebudu mít fakt co dělat, ale člověk nikdy neví. teď musím dočíst toho hájíčka, učit se na slavistiku a psát anglickou esej. zítra zavolám na studijní a nechám si odepsat ict. fakt umím počítač jen vypnout a zapnout a kalkul i writer mi přijde asi stokrát dementnější než excell a word a prostě se s tím patlám a nic. potřebuju víc než půl dne doučingu. auuuuu.

jinak je pořád venku bouřka, což se mi líbí, což mě baví, jen když u toho nevypadává proud a internet. // přístroj se protáhl. snad mi h dodají do konce června, než odletím. brek. trošku se toho bojím.

dávky denního dobrodružství vyčerpány. téra

blogobirthday
9.06.2009

broken memory
9.06.2009

ano, teď zpětně mi to přijde trošinku dětinské a pošetilé hodit sem pět týpků, nad kterými slintám. a to zdaleka není konec. // jsem čím dál víc unavená a opotřebovaná, ale zatím se mi daří. včera jazykověda. mám všechno, takže očekávám dobrou známku. dnes stylistika. úplně sama jsem to psala. páč jsem se neúčastnila té stylistické soboty, kdy to psali všichni a hromadně. celý včerejší večer jsem zasvětila stylistice. pročítala současnou stylistiku, hledala na netu, v jedenáct jsem šla spát s tím, že ale brzy vstávám. a taky že jo. dopadlo to dobře. dostala jsem stejný test jako oni a mám za dvě. taky mi rovnou pan docent zapsal žurnalistiku, poklábosili jsme o mojí bakalářce a o tom, že ji začnu psát v momentě, kdy bude na stopro jasné, že češi na ms prostě hrát nebudou. // koupila jsem si za odměnu mcflurryho s lentilkama a teď už opět sedím ve své kolejní cimře a snažím se učit regionálku, kterou píšu zítra. xxx v podvečer dorazí mejty, která tu u mě bude skvotovat to zítřka, páč zítra, zítra dělá ty státnice. kachna je dělala dneska a je inženýrka, tádydádytadááááá. === no tak se jdu tedy znovu učit; nejvíc se bojím ict, na které jdu v pondělí. když slyším, jak drábková loni vyhazovala, jsem fakt ráda, že jsem u ní. chjo. jenže si člověk nevybere. slánská, jediná, ke které bych šla s větším klidem, má nevyhovující termíny pro mě. achichouvej. téra

můj rozmanitý (ne)vkus?!
7.06.2009

podle knihovny poznáš člověka
7.06.2009

                             Source: We heart it

Takovouhle knihovnu si pořídím. hezky zabudovanou. a trošku si v ní ty knížky srovnám, ne jako ten chaospán, hehe // páč naše auto tráví stále svůj volný čas v servisu, musela jsem v pátek zneužít léňu na cestu do nového města, aby mě vzala autem. bylo to naprosto skvostné odpoledne. přijela ála ze švýcar, a tak jsme s holkama seděly v seladonu, pily kafíčko, jedly dortík... takhle si představuju jednou svůj důchod, lol... pak jsme korzovaly po náměstí a nakonec se usadily ve "čtrnácce", kde jsme si předčítaly mexické menu, přepočítávaly pesa. včera jsem si auto zapůjčila. prý jen s macmacem na kus řeči. když jsem si dávala surfříka, dorazila míša a po chvíli jsme udělali velký přesun o bar dál, kde na nás čekali honza s járou. předtím dorazil D. a udělal přesně to, co jsem čekala, že udělá, až se do té pozice dostane. bude jen házet čísla, prachy, tvářit se jako king a ostatní nepustí ke slovu. vskutku jednoduchý recept na to, jak se z učňáku, po měsíci v práci chtít vyšplhat na manažerkou pozici za čtvrt milionu na měsíc. docela jsme se bavili. kdybych mu v lednu občas nezaplatila pivko, nedojel by ani do hk do práce. a teď to je pan Někdo, hehe. prej. // v jedenáct jsem už byla doma, krásně se vyspala, do růžova, jako je ten dortík na obrázku, a pustila jsem se už ráno do studia jazykovědy, zítra píšu písemnou zkoušku. jsou to docela příjemné věci. // s álou jsme se navzájem motivovaly. budu ji přes skype učit v pravidelných intervalech angličtinu. vzhledem k tomu, že ála umí, tak se budeme obě motivovat k tomu, abychom složily CAE. chci konečně na to jít v prosinci! až dodělám za rok školu, abych měla ještě tenhle papír navíc v kapse. FCE už má dnes každý, takže nejsem žádná výjimka. 

Pitsburgh v noci prohrál v pátém zápase s detroitem. ještě jedno vítězství a red wings mají stanley cup, a já přeju crosbymu, malkinovi, šatanovi a co., chjo. // a uvidíme, jak nám to pošlape s anchelottim. xxx takových zajímavých věcí se teď ve sportu děje. mrzí mě, že v irsku neuvidím asi zbla nic z wimbledonských bojů. loni jsem je viděla víceméně celé. xxx každou chvílí by mi měl přijít přístroj už konečně. čekám na něj jak na smilování. teď jsem už měsíce v pohodě, neotékám, nic, ale do irska ho potřebovat budu a hlavně jsem nervozní z toho, jak těžký je, abych mohla vykoumat, jak s ním budu cestovat. 

jdu si dát vanu, nalít čaj a pokračovat ve študingu; toto bylo jen takové příjemné ranní intermezzo. téra

don´t want to understand
6.06.2009

                             source: We heart it

právě jsem dopsala analýzu novinového komentáře a vrhám se na sloupek. už dvakrát jsem si říkala, jak zase něco napíšu, ale obvykle se mi po otevření textového editoru přestalo chtít, takže jsem ho opět zavřela a mlčela. jak jsem tak pročítala spousty novinových komentářů, zalíbila se mi tolik některá používaná slova. barvitý jazyk. plný archaismů, anglicismů, germanismů, expresivních výrazů, slangu a v neposlední řadě výrazů z latiny. // po posledním postu u spoon mě napadlo, kam vlastně patřím? jsem tady, ale jednou nohou mám nakročeno kamsi. co budu dělat? jak a kde budu žít? v česku je hezky, ale anglie je anglie. za rok přijde rozřešení. protože prostě proto. volby končí, dnes jsem šla změnit tenhle stát tím, že jsem hodila svůj hlasovací lístek do urny. jenže tyhle volby nikoho nezajímají. jako obvykle. lidi k volbám nechodí a pak láteří. ať se jdou bodnout. chodí jen ukáznění levicoví voliči. // tohle počasí mi maximálně vyhovuje. nestresuje mě, že je hezky a mám kupu práce do školy. 

včerejší zubařské dobrodružství, teď už bude dobře. ještě jdu znovu den před odletem. konečně jím a nic mě nebolí. // rozečetla jsem selský baroko, které jsem se vyhýbala, poněvadž jsem se domnívala, že to bude starodávná sračka. leč jsem mile překvapena, jedná se o něco úplně jiného. vybírá nám na regionálku vcelku čtivé věci. xxx no a opět došla slina, tak bych to měla nějak diplomaticky zaonačit a dojít ke konci, hehe. xxx vyšla nová marianne bydlení, juchůůů. téra

kočovníci neposedí, náckové jsou nebezpečně organizovaní a anarchisté si sbírají kameny cestou
2.06.2009

                                      sources: We heart it

program dnešního dne zdál se původně docela bezstarostný. čekala jsem, že přísun informací vztahující se k ict mi jednoduše dopluje do mozku, tam se vstřebá a rozleží a já budu mástr ve vypínání a zapínání kompů. nestalo se tak. téra a téra si sehnaly "doučování". nejvíc nejtrpělivější ondra nám to asi tak čtyři a půl hodiny vysvětloval a stejně si nejsem jistá, zda jsem pochytila vše, co jsem měla. takže jsem o půl čtvrté dorazila na kolej, zbědovaná, páč to bylo fakt vyčerpávající. a místo toho, abych své znavené tělo uložila na pelest, rozhodla jsem se, že zúročím nově získané informace o počítačové vědě a dodělám si seminární práci. pak jsem sepsala etymologickou pověst. za poměrně krátký čas. a teď si sbalím věci, sním rajče a papriku, dám si sprchu a zalézám do postele s literaturou 20. století, ze které zítra píšu zápočtový test. spíš si myslím, že bych si měla dát asi tak jednoho vyprošťováka, abych to zvládla všechno a nepadla mi očka, ale pořád mám ještě motivaci. když mi někdo třikrát denně zopakuje, jak jsem chytrá, tak si pak nepřipadám ani tak blbá, hehe.

včera esko a domluva o irsku. nějak nevím, mé počáteční nadšení a těšení se... (co počáteční, ještě nedávné), hodně rychle opadá. kdyby nejela veronika, asi by to bylo s věrkou fajn. mám takový pocit, že nejen že nebudeme po prázdninách s veronikou spolužačky, ale možná už ne ani kamarádky. // takže poslední prázdniny před sebou? xxx weeeeekend. ač to bude velmi studijní záležitost těch pár dní doma, pořád lepčí než v lbc. téra